• Novinky
• Zajímavosti
• Zdraví
• Postava
• Výživa
• Stárnutí
• Pro trenéry
• Otázky a odpovědi

Mléko prospívá nebo škodí?

Jistě jste také slyšeli různá tvrzení o rizicích pro zdraví, vyplývajících z konzumace mléka. Odpůrci spotřeby mléka je šíří s vitalitou, kterou by si zasloužily mnohé jiné, důležitější problémy dneška. Po vyslechnutí jejich argumentů máte většinou obavu z pouhé chůze kolem mlékárny, případně se obloukem vyhýbáte té části místní samoobsluhy, v níž jsou zákazníkům nabízeny mléčné výrobky. Na druhé straně najdete na webu stránky, které konzumaci mléka nadšeně propagují a přináší spoustu racionálních důkazů o prospěšnosti konzumace mléka a potravin z něj vyrobených. Kde je pravda? A jak se máme v této otázce rozhodnout?

Problémem dneška je příliš informací. Lidé po staletí žili v konkrétní relativně uzavřené komunitě, automaticky přebírali její hodnoty, řídili se zaběhlými, racionálními, zkušeností ověřenými pravidly. Ta stanovovala jak pracovat, co jíst a jak se chovat. Bylo nesnadné být v takovém prostředí nekonformní, přijít s novými názory a postupy. Na druhé straně předky ověřené poznatky zajišťovaly jisté bezpečí a pevnou hradbu před ohrožením.

Dnes žijeme ve společnosti, v níž má každý právo se ke všemu vyjadřovat, přicházet s odlišnými názory a tvrzeními. To přináší jisté výhody. Nemusíme slepě spoléhat na ověřené pravdy a můžeme tak objevit nová, výhodnější řešení starých problémů. Na druhé straně každý mluví do všeho, i do věcí, kterým rozumí jako koza petrželi. Díky tomu můžeme snadno “naletět”, podlehnout sugestivně proneseným názorům a rozhodnout se pro chování a jednání, které nám později může způsobit značné škody. V žádné otázce dnes nedostaneme jasné, spolehlivé, jednoznačné návody. Jen se necháme přesvědčit například o nevhodnosti konzumace mléka, již na nás z jiného zdroje útočí informace o nezbytnosti konzumace mléčných výrobků, případně o potencionálních škodách, které v našem těle nedostatek mléka napáchá. Jak poznat, kde je pravda?

Nepřátelé konzumace mléka považují za svůj největší trumf tvrzení, že “kravské mléko nebylo přírodou zamýšleno pro výživu lidských mláďat, ale pro výživu telat”. Ta během jednoho roku nabírají značnou tělesnou hmotnost a mléko jim tento podstatný vzestup usnadňuje. Pokud pije mléko lidské mládě, jeho organismus je zaplaven nadbytkem energie a látek, které pro jeho růst nejsou nezbytné nebo jsou nadbytečné a tedy potencionálně škodlivé. V těle jsou například navozovány podmínky, které přispívají ke vzniku obezity ve středním věku.

Lidé chtějí být zdraví a proto mnohdy naivně uvěří všem tvrzením o rizicích, spojených s konzumací konkrétních typů potravy. Odpůrci konzumace mléka naládovali do svých děl silné náboje: mléko může způsobit diabetes typu 1, nemoci srdce, rakovinu, trávící obtíže, záněty uší, hlen v krku a jícnu, alergie u dětí, zánět tlustého střeva a nedostatek železa až anemii. Objevila se i tvrzení, že konzumace mléka vede ke ztrátám vápníku a tím ke zvýšení rizika rozvoje obávané osteoporosy.

Sugestivní prohlášení, že “mléko je pro telata a nikdy nebylo zamýšleno jako potrava pro lidi” zní přesvědčivě. Pokud je přijmeme, musíme si položit otázku “jaká strava byla přírodou zamýšlena pro člověka?”. Žito, pšenice, rýže, brambory, brokolice, mrkev, jablka,  kuřata nebo vepřové? Člověk je všežravec. Naši předci byli sběratelé a lovci. Jedli vše, co bylo k snědku. Ve snaze přežít v dobách nedostatku jedli  hlemýždě, kořínky, brouky ba dokonce i kůru ze stromů. Později se naučili pěstovat dobytek a kultivovat obiloviny ve snaze zajistit si trvalé zdroje obživy. A mléko představovalo tisíce let pilíř jejich výživy. Bez viditelných vedlejších negativních účinků.

Vztah konzumace mléka a zdraví se začal zpochybňovat teprve v posledních desetiletích. Při střízlivém pohledu zjistíme, že argumenty odpůrců konzumace mléka nejsou postaveny až zase na tak pevných základech.

• Konzumace mléka a nemoci srdce - pokud budeme pít denně hodně mléka v přirozené, neupravené formě, přímo od krávy, může to vést k nemocím srdce. Takové mléko má vysoký podíl tuku a tuk srdci neprospívá. Jenže dnes žádný supermarket nenabízí tučné mléko, jogurty nebo sýry. Spíše se zdá, že jsme to s tím odtučňováním výrobků trochu přehnali.
• Konzumace mléka a trávicí potíže - zhruba jedna čtvrtina obyvatel průmyslově vyspělých zemí trpí intolerancí laktosy (mléčného cukru). To vyvolává při konzumaci mléka a mléčných výrobků nadýmání a průjmy. Nejpohodlnější cestou řešení těchto problémů je vyřadit mléčné výrobky ze stravy. Tím se ale okrádáme o cenné biologicky aktivní látky, obsažené v mléce. Praxe ukázala, že pokud lidé s intolerancí laktosy konzumují malé množství mléka denně, jejich systém postupně zvyšuje množství nezbytných enzymů a potíže se brzy normalizuje. Stačí pak pozvolna zvyšovat množství mléčných produktů a problém je po několika měsících odstraněn. Je to jako se cvičením. Kdo není zvyklý cvičit, nemůže hned vyjít na několikahodinový výlet. Pokud ale zátěž zvyšujeme pozvolna, tělo si zvykne a zvýší svůj toleranční limit k pohybové zátěži. Můžeme cvičit bez obav a rizik.
• Konzumace mléka a rakovina - některé vědecké studie prokázaly vazbu mezi konzumací mléka a rakovinou vaječníků. Za hlavního viníka je v tomto směru považován mléčný cukr. Výsledky těchto novináři hojně publikovaných studií byly vyvráceny nejnovějším výzkumem, podle kterého ženy, u nichž rakovina vaječníků vyvinula, pily méně mléka v porovnání se ženami, které nemoc nezasáhla. Řada nových výzkumů došla k závěru, že nízkotučné mléčné produkty ve skutečnosti výskyt rakoviny u žen snižují.
• Konzumace mléka a diabetes - diabetes typu 1 je považován za autoimunitní nemoc a u postižených byl prokázán vyšší výskyt protilátek proti bílkovinám kravského mléka v krevní plasmě. Ukazuje se však, že tyto protilátky vznikají pouze tehdy, pokud je nezralý organismus vystaven působení neupraveného kravského mléka. Proto například Americká společnost pediatrů doporučuje, aby malým dětem nebylo dáváno neupravené mléko do té doby, dokud nedojde k plnému vývoji jejich trávicího systému ve zhruba dvou letech života.
• Konzumace mléka a osteoporosa - obyvatelé asijských zemí mají mizivou spotřebu kravského mléka a také ve srovnání s Evropany a Američany daleko méně trpí osteoporosou. Je ale nutné konstatovat, že v jejich stravě je řada potravin, především zeleniny, s vysokým podílem vápníku, které nejsou v ostatních částech světa obvyklé. Strava na západě také obsahuje více bílkovin a ty přispívají k vylučování vápníku z organismu. Pokud bychom ze západní stravy vyřadili i mléko, klesl by příjem vápníku na nebezpečně nízkou úroveň. Je také nutné vzít v potaz fakt, že asiaté mají podstatně více pohybu než obyvatelé západních zemí, a pohyb je jednou z nejlepších forem prevence vzniku osteoporosy.

Pít nebo nepít mléko? To je otázka. Nemyslím si, že bych tímto článečkem problém navěky vyřešil. Stavím se ale spíše na stranu rozumné konzumace mléka. Řídím se v řadě otázek moudrostí otců a dědů. Moji příbuzní žili na vesnici a pili mléko denně. Od mládí do stáří - bez viditelných poškození. Jedli také škvarky, sádlo, laloky, jitrnice a jelita. A vajíčka. Denně a neustále. Všichni se dožili nejméně osmdesáti let, mnozí žili do sta let.

V čem se jejich život lišil od mého? V tom, že se pohybovali. Denně vydali o tisíc až dva tisíce kilokalorií více než dnešní průměrný občan. Přiznejme si konečně, že nevydáváme dostatek energie. To vede dříve či později k obezitě. Obezita pak přispívá k oslabení zdraví a k snížení obranyschopnosti organismu. Oslabený systém se nedokáže ubránit ataku nemoci.

Klíčem k udržení zdraví není vyhýbat se nějakému typu stravy. Klíčem ke zdraví je pohyb.

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
LITERATURA:

1. BONJOUR, JP. (2005): Dietary Protein: An Essential Nutrient For Bone Health. In.: Journal of the American College of Nutrition, Vol. 24, No. 6, 526S–536S.

2. BRODY, JE. (2000): Debate Over Milk: Time to Look at Facts. In.: New York Times, September 26.

3. CRITTENDEN, RG, BENNETT, LE. (2005): Cow’s Milk Allergy: A Complex Disorder. In.: Journal of the American College of Nutrition, Vol. 24, No. 6, 582S–591S

4. ZEMEL, MB. (2005): The Role of Dairy Foods in Weight Management. In.: Journal of the American College of Nutrition, Vol. 24, No. 6, 537S–546S.

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

UPOZORNĚNÍ: Tato informace není zamýšlená jako náhrada za odbornou péči. Před zahájením cvičebního programu nebo před zásahem do stravovacího režimu se vždy poraďte s odborníkem.

Všechna práva rezervována. Rozšiřování nebo rozmnožování tohoto článku nebo jeho částí jakoukoli formou – ať již mechanickou či jinou, v současnosti známou nebo v budoucnosti vyvinutou, včetně xerokopií, fotokopií, zaznamenávání a přenášení na počítačích či v počítačových sítích – je bez písemného schválení autora zakázáno.

Mohlo by vás zajímat