Alkohol a zdraví srdce a cév
Snad každý chce být zdravý. Zároveň jen málokdo chce žít jako poustevník, soustavně se uskrovňovat a neustále v potu tváře pracovat. Dnešní život nabízí nepřebernou spoustu příjemných forem trávení volného času. Přitom získat zdroje pro přežití nevyžaduje přílišné vydávání sil. Výsledkem této konstelace je epidemie obezity a chronických neinfekčních onemocnění. Jakmile se vrstvy tuku na těle zvýší nad přijatelnou hodnotu nebo jakmile se objeví nemoc, začínáme pátrat po příčinách a hledáme řešení. Cestu k plnému zdraví. Časopisy, knihy a Internet nám nabízí nepřeberné spousty informací. Mnohé jsou jednoznačné – například, že se máme více pohybovat a méně jíst. Jiné jsou nejednoznačné a často protichůdné.
Alkohol představuje nedílnou součást reálného života. Těžko si bez něj představíme posezení v pěkné vinárně, poklábosení s kamarády v útulné hospůdce nebo jakoukoli oslavu (ukončení školy, Silvestr, narozeniny). Víme, že ve velkých dávkách alkohol jednoznačně škodí. Proto jsme od jeho konzumace od dětství odrazováni. Za vzor nám jsou dáváni abstinenti. Jenže v posledních letech se nahromadily důkazy o tom, že škodlivost alkoholu má průběh písmene J. To znamená, že v malých dávkách má na zdraví, a zvláště na zdraví srdce a cév, pozitivní vliv. Ve větších dávkách jasně škodí. Kdo tvrdí opak, měl by to dokázat, tvrdí zastánci prospěšnosti malých dávek alkoholu.
Dlouho se nikdo proti názorům na prospěšnost mírné konzumace alkoholu otevřeně nepostavil. Až koncem roku 2005 se odvážil Dr.Rod Jackson, profesor epidemiologie na Universitě v Aucklandu na Novém Zélandě. Prohlásil nekompromisně: „Všechny výzkumy, podporující názor na vhodnost malých dávek alkoholu na stav srdce a cév jsou metodologicky chybné a proto zkreslené a zaujaté ve prospěch konzumentů alkoholu“. Tento názor vyjádřil Dr. Jackson a jeho spolupracovníci ve významném lékařském časopise „The Lancet“.
Jackson tvrdí, že se abstinenti, mírní konzumenti a pijáci od sebe podstatně liší nejen množstvím vypitého alkoholu, ale i jinými podstatnými charakteristikami. Mírní pijáci jsou obvykle stejně mírně nedůslední i v jiných formách chování. V ničem nejdou do extrému a to jim dává v oblasti zdraví jisté výhody jak proti abstinentům, tak i proti alkoholikům. Hodnota vypitého alkoholu tedy nehraje větší roli. Alkoholici většinou kouří, ponocují, nemají standardní denní režim, nezdravě a nepravidelně se stravují.
Alkohol podle názoru Dr. Jacksona nechrání srdce a cévy před poškozením. Na druhé straně nemusí pro ně představovat výrazné nebezpečí. Neexistuje pravděpodobně žádná jasně daná hladina alkoholu, která již škodí. Ale zdá se, že jedna až dvě skleničky denně nemusí srdci škodit. Neměli bychom se ale naivně utěšovat tím, že alkohol našemu zdraví prospívá. Spíše jen do jisté míry neškodí.
Stejný názor zastává i Dr. J.C. Garbutt, profesor psychiatrie na Universitě v Severní Karolíně. Zdůrazňuje, že jedním z možných pohledů na alkohol je i zodpovědné zvážení rizika závislosti. Možná jste slyšeli větu: „Každý má svoji drogu a běda tomu, kdo ji najde“. Někdo dokáže pravidelně pít jedno pivo po večeři, jiný člověk si dá jedno pivo, a zpije se následně do němoty. Nedokáže přestat. Alkohol zasáhl do života jednotlivců i rodin mnohdy nesmírně drasticky. Nikdo z nás neví, zda právě sklenka dobrého moku není jeho osudovou drogou. Proto by neměl být alkohol brán jako hlavní zbraň v boji za zdravé srdce a cévy.
Jiný názor zastává Dr. David L. Katz z výzkumného centra pro prevenci lékařské fakulty Yalské University v USA. Podle něj je jasně prokázán pozitivní vliv alkoholu, zvláště červeného vína, na hladinu krevních tuků, tlak krve, přilnavost krevních destiček a schopnost cév se roztahovat (dilatovat). Z tohoto pohledu vyvolává mírné pití alkoholu jasný a přesně měřitelný prospěch. „Je však nutné si jasně uvědomit, že vliv alkoholu je dvousečný. Hranice mezi prospěchem a škodlivostí je velmi úzká“, upřesňuje Dr. Katz..
Jedním z nejznámějších faktů je negativní vliv nadměrné konzumace alkoholu na hladinu krevního tlaku. Jakmile lékař zjistí u pacienta hypertenzi, ihned jej varuje, že má snížit spotřebu soli a alkoholu. Hypertenze postihuje ve Spojených státech ohromujících 65 milionů lidí a je spojována s dvojnásobným rizikem vzniku onemocnění srdce či infarktu. Proto se otázkami konzumace alkoholu hypertoniky v této zemi intenzivně zabývají. Řada výzkumů došla ke stejnému závěru. Ohrožení srdce je u abstinujících hypertoniku vyšší ve srovnání s těmi, kteří vypijí zhruba dvě sklenky alkoholu během dne. Takto mírná konzumace zřejmě zvyšuje hladinu HDL-cholesterolu a snižuje tvorbu krevních sraženin v cévách. Vyšší spotřeba však má na stav cév a srdce negativní dopad. Ve většině výzkumů však byli sledováni jen muži a proto je nutné brát uvedené výzkumy s rezervou.
Jak bylo uvedeno výše, konzumace alkoholu je jen jedním z možných aspektů ovlivňování zdraví srdce a cév. Pokud někdo celý den sedí v kanceláři, do práce a zpět domů jezdí autem nebo hromadnou dopravou, jeho koníčkem je dýmka a sledování televize, měl by ve svém životním stylu udělat nejprve podstatné změny a teprve pak uvažovat o prospěšnosti konzumace alkoholu. Pravidelné cvičení je dnes z pohledu prvence poruch zdraví nenahraditelné. Pití piva, vína ani tvrdého alkoholu nevyvolá v těle procesy, zpomalující ubývání svalů (sarcopenii), nezvýší kapacitu krevního oběhu ani nezabrání vzniku obezity. Mimochodem spálením jednoho gramu alkoholu získá tělo 7,0 kcal. Energetická hodnota alkoholu je tak mírně pod hodnotou tuků (9,3 kcal) a téměř dvojnásobná proti sacharidům a bílkovinám (4,1 kcal).
Základem dlouhodobého zdraví je vysoká úroveň zdatnosti, vysoká úroveň silových schopností jednotlivých svalů těla, správná kompozice těla a vysoká kapacita kardiovaskulárního systému. Tyto hodnoty nezískáme vysedáváním v hospůdkách, vinárnách nebo doma u televize nad sklenkou koňaku. Při snaze o pozitivní ovlivnění zdraví je vhodný pohyb a správné stravování jako velká lopata při snaze prosít hromadu písku. Konzumace alkoholu je jako snaha prosít tutéž hromadu písku dětskou lopatičkou. K alkoholu jako prostředku zlepšení zdraví bychom se tedy měli uchýlit až tehdy, kdy budeme pro své okolí vzorem zdravého životního stylu.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
LITERATURA:
- Harrison, T. (2007): Two Drinks Daily OK for Hypertensive Men. In: Daly News Center.
- Health News (2005): Experts Tangle over Cardio Benefit of Light Drinking
UPOZORNĚNÍ: Tato informace není zamýšlená jako náhrada za odbornou péči. Před zahájením cvičebního programu nebo před zásahem do stravovacího režimu se vždy poraďte s odborníkem.
Všechna práva rezervována. Rozšiřování nebo rozmnožování tohoto článku nebo jeho částí jakoukoli formou – ať již mechanickou či jinou, v současnosti známou nebo v budoucnosti vyvinutou, včetně xerokopií, fotokopií, zaznamenávání a přenášení na počítačích či v počítačových sítích – je bez písemného schválení autora zakázáno.
Mohlo by vás zajímat
I při pití musíme uvažovat
Je teplo až vedro (píši tento článek ve středu 27.července 2005), nejlépe je někde u vody nebo pod slunečníkem v místní zahradní restauraci. Takový půllitr chlazeného piva, to je dnes přímo požehnání. V rozhlase a televizi…
Více informacíAlkohol a nemoci srdce
Alkohol má v oblasti ovlivňování zdraví obecně velmi špatné jméno. Denně čteme o devastujícím dopadu nadměrné konzumace alkoholu na zdraví, zdatnost, pracovní výkonnost a sociální vztahy pijáků. Stačí se podívat…
Více informacíNealkoholické nápoje a zdraví
Za dávných dob pili lidé hlavně čistou, pramenitou vodu. Dala se tehdy pít ze studen, studánek, potoků i mnoha řek. Voda byla konzumována v přirozeném stavu, tedy bez jakýchkoli přírodních sladidel. Schopnost přírody očistit se…
Více informací