• Novinky
• Zajímavosti
• Zdraví
• Postava
• Výživa
• Stárnutí
• Pro trenéry
• Otázky a odpovědi

Brání spánek vzniku dětské obezity?

Způsob života se v posledním půlstoletí výrazně změnil. Snížily se fyzické nároky ve většině povolání. To se projevilo nižším výdejem energie během tradiční pracovní doby. Snížil se počet aktivit typu cvičení ve sportovních oddílech, nácvik na Spartakiády, turistické výšlapy apod.. Současně se zvýšila nabídka přitažlivých činností, jimiž se dá vyplnit volný čas. Televize, video, filmy na DVD, počítačové hry, surfování po Internetu. Většině těchto činností se věnujeme v klidu domova, obvykle pozdě večer. Díky přijatelným cenám elektrické energie plně využíváme večery pro svoji zábavu. Den našich předků začínal za ranního kuropění a končil příchodem tmy. Za slabého svitu svíček nebo petrolejových lamp se toho moc dělat nedalo.

Dnes si můžeme den libovolně prodloužit. Za matného svitu televizoru vysedáváme dlouho do noci, nejednou i přes půlnoc. Víme, že se nám ráno nebude chtít vstávat, ale nedokážeme vstát a vypnout všudypřítomného super-žrouta času. Stejně nesnadno se odtrháváme od Internetu nebo napínavé počítačové hry. S námi žijí naše děti. Víme dobře, že je pro ně spánek potřebný, doslova nezbytný. Nejednou ale neodoláme jejich žadonění a necháme je sledovat televizi dlouho po večerníčku. Zdá se, že čas od času jim to neuškodí a že se tím do jisté míry utužují rodinné vztahy. Děti vidí, že je máme rádi, že jim nezakazujeme příjemnosti života.

V posledních letech se zvyšuje počet obézních dětí. Na rozdíl od předchozích generací se dnešní mládež méně pohybuje. Kluci nehrají na ulicích a pláccích v létě fotbal a v zimě hokej. Dívky nevidíme jezdit s kočárky, skákat přes švihadlo nebo hrát s vrstevnicemi vybíjenou. Již desítky let se nedaří zvýšit počet hodin tělocviku na základních školách a gymnáziích. Počet sportovních oddílů, věnujících se přípravě mládeže se podstatně snížil. Tyto oddíly mají navíc zájem jen o děti pohybově talentované. Takových dětí je málo a spíše jich ubývá než přibývá. O děti pohybově netalentované, a těch je nejvíce, se nikdo nestará.

Děti se tedy méně pohybují. Méně pohybu znamená menší výdej energie. Jenže žijeme v době, kdy rodiče ztratili kontrolu nad tím, co a kolik toho jejich děti sní. Jaký je jejich denní příjem energie. Dříve děti jedly jen to, co jim rodiče připravili nebo dovolili. Jedlo se obvykle společně. Ve stejný čas u jednoho stolu. Bylo snadno kontrolovatelné, co kdo snědl. Mimoto si děti mohly sice pochutnat na třešních, jablkách, hruškách, meruňkách nebo švestkách. Nebo si ze záhonu před domem vytrhnout mrkev či kedlubnu. To jim ale moc energie nepřidalo. Spíše mělo takové dojídání se pozitivní zdravotní dopady. Vysoká spotřeba ovoce a zelenina snižuje riziko vzniku některých nemocí a zlepšuje úroveň zdraví.

Jak se zvyšuje počet obézních dětí, zintenzivňuje se i snaha lékařů najít všechny přispívající faktory tohoto nebezpečného jevu. Zjistilo se například, že s výskytem obezity koreluje množství hodin, strávených před televizní obrazovkou. Známý je také názor, že k nárůstu obezity dětí a adolescentů přispívá pokles konzumace mléka. Nyní vědci zjistili, že významnou roli v regulaci dětské hmotnosti může hrát množství  spánku. Prokázali, že děti, které málo spí, mají vyšší pravděpodobnost stát se obézními.

Léčba dětské obezity by tak mohla být levnější a účinnější. Účinnou prevenci a léčbu bychom dosáhli tím, že by šly  děti dříve do postele, ráno by déle spaly resp. by se dalo posunout do pozdějších hodin zahájení školní výuky. Tento názor presentovala v časopise “Child Development” doktorandka  Emily K. Snell z Northwestern University. Na základě dlouhodobého sledování dětí prokázala, že u mládeže ve věku 3-17 let navozuje rozdíl pouhé jedné hodiny spánku velký rozdíl v tělesné hmotnosti.

Pokud dítě spalo o jednu hodinu denně více, jeho šance být obézním se snížila z 36% na 30%. U starších dětí byl rozdíl nižší, z 34% na 30%. Děti ve věku 5-12 let potřebují denně spát 10-11 hodin, teenageři zhruba 9,25 hodin denně. Některé školy zahajují výuku, nebo alespoň některé doplňkové výukové programy, již v 7 hodin ráno. Děti pak musí být předčasně buzeny a tím jsou okrádány o blahodárný spánek.

Emily K. Snell a její tým sledovali v letech 1997 až 2003 celkem 3563 dětí a došli k následujícím závěrům. Děti, které spaly v noci méně jak 8 hodin, vykazovaly vyšší hodnotu BMI (Body Mass Index) v porovnání s dětmi, jejichž délka nočního spánku se pohybovala mezi 10-11 hodinami. Čím delší doba spánku byla zaznamenána u dětí při vstupním měření, tím nižší byla pravděpodobnost výraznějšího nárůstu hodnoty BMI na konci výzkumu. U mladších dětí bylo prokázáno, že čím později byly ukládány k spánku, tím vyšší bylo riziko vzniku obezity v následujících letech.

Výzkumníci zaznamenali u některých dětí významný nedostatek množství spánku. Například významná organizace “National Sleep Foundation” doporučuje pro sedmileté děti délku spánku 10-11 hodin. U značné části vyšetřovaných sedmiletých dětí byla zaznamenána reálná délka spánku pod 10 hodin. Dále bylo zjištěno, že 16% adolescentů spalo pravidelně v noci méně než 7 hodin, přičemž doporučení pro tuto věkovou skupinu zní 8-9 hodin.

Délka spánku souvisí úzce se zvoleným životním stylem. Pokud většinu dne prosedíme v kanceláři, ve škole, za volantem vozu nebo na poradách, nejsme příliš fyzicky unaveni a nechce se nám spát. Pokud usneme, častěji se budíme. Když jdeme včas do postele, převalujeme se a spánek ne a ne přijít.  Proto raději sedíme dlouho u televize nebo u počítače. Pokud během dne vydáme dostatek energie, cítíme večer únavu a jakmile zalehneme, brzy usneme. Spánek je v takovém případě hlubší a přinese plnou obnovu sil.

Přečtu si vždy se zájmem názory odborníků na příčiny vzniku obezity, ať již je za přispívající faktor označena nízká spotřeba mléka nebo nedostatek spánku. Jsem ale naprosto přesvědčen o tom, že základním klíčem k udržení optimální hmotnosti je dostatečný výdej energie. Ten je zajištěn jednak vysokým podílem svalstva na celkové hmotnosti (optimální kompozicí těla), jednak vysokým habituálním výdejem energie. Toho lze dnes dosáhnout jen pravidelným cvičením. Ostatní faktory se na pozitivní energetické bilanci podílí jen nepatrně. Několika málo procenty. Můžeme k nim přihlížet ve výjimečných případech.

U většiny dospělých i dětí je ale dnes obezita zapříčiněna nedostatkem pohybu. Pokud soudní rodiče chtějí něco pro své dítě udělat, měli by na prvním místě věnovat dostatek času vytvoření takového životního stylu rodiny, v němž hraje významnou roli každodenní cvičení ve fitcentru.

Podobné články:

• Pohyb a obezita dětí
• Kolik pohybu denně potřebují děti
• Děti a pohyb
• Obezita ohrožuje zdraví dívek
• Podmínky bezpečného a efektivního posilování dětí

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

LITERATURA:

1. ACSM (1988) - American College of Sports Medicine - OPINION STATEMENT: Physical Fitness in Children and Youth. In: Med Sci Sports Exerc, Vol 20, No 4, 1988., pp. 422-423).
2. ACSM (2001)  - American College of Sports Medicine Position Stand:  Appropriate Intervention Strategies for Weight Loss and Prevention of  Weight Regain for Adults. In.: Med. Sci. Sports. Exerc., Vol. 33, No. 12, 2001, pp. 2145–2156.
3. ANDERSEN, RE. (2003): Obesity. Etiology, Assesment, Treatment and Prevention. Champaign, Human Kinetics.
4. MERSCH, F, STOBOY, H. (1989): Strength training and muscle hypertrophy in children. In.: Children and Exercise III.. Human Kinetics Books.
5. OSTERWEIL, N. (2011): Slug-a-Bed Young Children May Resist Extra Pounds. In.: Medpage Today, February 08.
6. ROWLAND,  TW. (1990): Exercise  and children's  health. Human  Kinetics Books, Champaign.
7. SNELL, EK, ADAM, EK, DUNCAN, GJ. (2007): Sleep and the Body Mass Index and Overweight Status of Children and Adolescents. In.: Child Dev. 78;1.
8. WILLIAMS, MH. (1993).: Exercise effects on childrens health. Internet, Sports Science Exchange Article, SSE#43, Volume 4, Number 43 (supplement).

Copyright © 2011 PaedDr. Vladimír Kolouch, Ph.D.

Všechna práva rezervována. Rozšiřování nebo rozmnožování tohoto článku nebo jeho částí jakoukoli formou – ať již mechanickou či jinou, v současnosti známou nebo v budoucnosti vyvinutou, včetně xerokopií, fotokopií, zaznamenávání a přenášení na počítačích či v počítačových sítích – je bez písemného schválení autora zakázáno.

Mohlo by vás zajímat