• Novinky
• Zajímavosti
• Zdraví
• Postava
• Výživa
• Stárnutí
• Pro trenéry
• Otázky a odpovědi

Cvičení a nemoci

Když jsme mladí, rádi se pohybujeme. Hrajeme s chutí a vervou různé hry, například vybíjenou, fotbal nebo hokej. Pokud necháte děti bez dohledu, v kolektivu jiných dětí a ve vhodném prostředí, umožňujícím pohybovou aktivitu, naběhají během dne spontánně až deset kilometrů. Jakmile je ale hra přestane bavit, těžko je k pohybu donutíte. Emocionální složka u nich převažuje nad složkou rozumovou. Ve středním věku nás nejvíce přitahuje k pohybu snaha udržet si solidní postavu. Pracovní činnosti dnes nevyžadují přílišné uvedení svalů do činnosti. Většina z nás v práci sedí. I většina forem trávení volného času je v dnešní době pasivní. Nevyžadují pohyb.

Energetický výdej většiny z nás je tak velmi malý. Navíc mizí stimuly pro činnost srdečně-cévního a dýchacího systému. Výsledkem je nadměrná hmotnost, metabolické poruchy, nemoci srdce a cév. Ve vyšším věku již značná část populace trpí některou z chronických neinfekčních nemocí. Jak dokazují výsledky výzkumů, řada těchto nemocí se dá léčit nebo dlouhodobě kontrolovat mnohem lépe pohybem než léky.

Hlavním motivem pro cvičení starších občanů by tedy měla být péče o zdraví. Na rozdíl od dětí musí u seniorů převládat složka rozumová nad složkou emocionální. Senioři mají cvičit ne proto, že je cvičení baví, že se při něm vydovádí a potěší. Cvičení má být pojímáno jako vědomě přijatý diskomfort, který po jisté době vede ke komfortu. Zlepšuje naše zdraví, zvyšuje zdatnost a výkonnost, pozitivně ovlivňuje kvalitu života. Správně zvolená pohybová aktivita snižuje riziko vzniku řady závažných obtíží, například metabolického syndromu, diabetu, hypertenze. Pokud se již onemocnění projevilo, umožňuje pravidelná, vhodně zvolená pohybová aktivita jeho lepší kontrolu, včetně aplikace menšího množství léků.

Léky jsou chemické látky, které v našem těle navozují zamýšlené i nepředvídané změny. Zamýšlené změny jsou prospěšné. Odstraňují poruchu a pomáhají návratu k plnému zdraví. Dodávají do těla látky, které potřebuje v boji s nemocí. Nepředvídané změny mohou být silně škodlivé. Do těla se prostřednictvím léků dostávají také látky, které vedou k jeho poškozování. Mohou vyvolat vážné poruchy zdraví.  Každý si jistě vzpomene na lék, který sice vedl k psychickému uvolnění pacientů, u těhotných žen však působil deformaci končetin jejich plodů. Čas od času můžeme číst o tom, že farmaceutická firma stahuje z oběhu lék, který vedl k závažným zdravotním potížím. Před pár lety firma Merck musela stáhnout z trhu lék VIOXX, který sice snižoval bolesti kloubů, současně ale výrazně zvyšoval i riziko vzniku infarktu.

Nedávno jsem hovořil se studentkou našeho kurzu k získání kvalifikace “Instruktor fitcentra”. Kvalifikace opravňuje k práci v oblasti fitness a wellness (osobní trenér(ka), fitness konzultant(ka) atd.). Vyprávěla mi o svém známém. Při vyšetření mu  lékař sdělil, že trpí vysokým krevním tlakem. A zeptal se ho, zda dá přednost změně životního stylu nebo zda mu má předepsat léky. Pacient se rozhodl pro léky. Je snazší si denně ráno nebo večer vzít pilulku než měnit jídelníček, odpírat si slané, sladké a mastné potraviny a k tomu podstatně zvýšit množství pohybové aktivity.

Léky organismus člověka ovlivňují. Většinou pozitivně. Mají ale návykový charakter. To znamená, že po jisté době aplikace léku se na něj organismus adaptuje. K vyvolání stejného účinku je nutná vyšší dávka léku. Čím více léku konzumujeme, tím vyšší je i riziko nežádoucích, škodlivých vedlejších účinků. Proto se zdá být rozumné brát léků co nejméně a spoléhat spíše na postupy kontroly onemocnění, které můžeme navodit změnami stylu života. Úpravou stravy a zvýšením množství pohybu.

Mnozí lidé se nechávají unést články o závratných úspěších medicíny a spoléhají na to, že až se vinou nedostatku pohybu a nevhodné struktury stravy jejich zdraví naruší, lékaři v nemocnici je během krátké doby dají zase do pořádku. Jenže lékaři jsou také jen lidé. A lidé se dopouští chyb. Nechtěných, nezamýšlených chyb. Pokud můžeme věřit americkému tisku, pak během posledních 3 let zemřelo v nemocnicích 248 tisíc pacientů, jejichž smrti se dalo lepší lékařskou péčí předejít. Největšího počtu chyb se lékaři dopouští v noci. Podle výsledků šetření umírá v nočních hodinách o 16% více dětí, narozených pozdě večer a v noci v porovnání s dětmi, které se narodily během dne (Alexander, 2007). Není dobré spoléhat na lékaře. Je lepší spolehnout se na vlastní síly.

Statistiky v posledních letech zaznamenaly po roce 2003 významný pokles výskytu rakoviny prsu u žen (o 9%). Odborníci připisují tento pozitivní jev reakci žen na výsledky výzkumu “Women’s Health Initiative”. Studie prokázala u žen, dlouhodobě používajících hormonální doplňkovou léčbu (estrogen), vyšší výskyt infarktů, mozkových příhod a rakoviny prsu.  Po zveřejnění výsledků studie přestaly desetitisíce žen hormonální léčbu užívat. Prokázán byl také pokles výskytu nemocí srdce a mozkových příhod. Přitom lékaři a farmaceutické firmy desítky let tvrdily, že hormonální léčba zabraňuje vzniku uvedených chorob. Lékaři v posledním roce přišli i s tvrzením, že dlouhodobá léčba hormony se podílí na vyšším výskytu rakoviny vaječníků. Podle Dr. Valerie Beral je riziko vzniku rakoviny vaječníků u žen, které jsou více jak 5 let na hormonální léčbě, o 20% vyšší v porovnání se ženami, které nikdy hormony nebraly (Harrison, 2007). Krátkodobá aplikace hormonu u žen je stále považována za prospěšnou. Musí však být včas vysazena.

A jsme zpět u cvičení. Výzkumy opakovaně prokázaly, že lidé fyzicky zdatní mají nižší výskyt nemoci obecně, a metabolických nemocí zvlášť. Lidé pravidelně cvičící se prokazatelně zdravěji stravují, lépe regulují hladinu stresu, lépe a déle spí. Před snad dvaceti lety jsem v jednom časopise četl: “Pokud bych vám slíbil lék, který prokazatelně prodlouží váš život o mnoho let a zajistí vám i jeho vyšší kvalitu, kolik byste byl ochoten za tento lék zaplatit? Většina dotázaných uváděla poměrně vysoké sumy. Když se dozvěděli, že tímto lékem je cvičení, ztratili okamžitě zájem. Ke své škodě!

V posledním desetiletí se na našem území zvýšil podstatně počet kvalitních fitcenter, počet osobních trenérů a dalších odborníků v oblasti fitness a wellness. Počty cvičících se ale podstatně nezvýšily. Cvičí spíše lidé mladí a zdraví. Přitom největší zdravotní přínos poskytuje cvičení ve fitcentru seniorům a lidem oslabeným a nemocným. Velikost zátěže je možné ve fitcentru přizpůsobit tak, aby z ní měl prospěch každý cvičící. Nezáleží na tom, s jak velkou zátěží cvičíme. Záleží na vhodném sestavení jednotlivých  proměnných programu a na správném provedení cviků.

Pokud někdo neví jak ve fitcentru správně cvičit, může si zaplatit služby osobního trenéra nebo fitness konzultanta. Výdaje, spojené s těmito službami, jsou v porovnání se ztrátami, způsobenými nemocí, doslova směšné. Každý si musí zvážit, zda je tak zdravý, aby si mohl dovolit necvičit.

Pokud nechcete předčasně podlehnout některé z chronických nemocí, pokud nechcete čekat na zásahy lékařů (léky, operace, hospitalizace), začněte cvičit. Rizika, spojená s nemocemi, jsou značná. Neměli bychom spoléhat na pokroky v medicíně. Měli bychom kormidlo života vzít pevně do svých rukou. A to znamená pravidelně cvičit a zdravě se stravovat!

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

LITERATURA:

1. ALEXANDER, M. (2007): Night Shift Nightmare. In.: Readers Digest, June.
2. HARRISON, T. (2007): More Evidence Bolsters Hormone Therapy Link to Cancer. In.: Daily News Center, 20. April.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

UPOZORNĚNÍ: Tato informace není zamýšlená jako náhrada za odbornou péči. Před zahájením cvičebního programu nebo před zásahem do stravovacího režimu se vždy poraďte s odborníkem.

Copyright © 2010 PaedDr. Vladimír Kolouch, Ph.D.

Všechna práva rezervována. Rozšiřování nebo rozmnožování tohoto článku nebo jeho částí jakoukoli formou – ať již mechanickou či jinou, v současnosti známou nebo v budoucnosti vyvinutou, včetně xerokopií, fotokopií, zaznamenávání a přenášení na počítačích či v počítačových sítích – je bez písemného schválení autora zakázáno.

Mohlo by vás zajímat