• Novinky
• Zajímavosti
• Zdraví
• Postava
• Výživa
• Stárnutí
• Pro trenéry
• Otázky a odpovědi

Cvičte s dětmi! Je to Vaše povinnost!

Pohybová aktivita v pěti letech se projevuje pozitivně na tělesné hmotnosti a fyzické zdatnosti dětí ve věku 8 a 11 let. A to, jak se děti pohybuji v dětství, závisí na rodičích. Dříve děti jinou variantu chování kromě pohybu neměly. Dnes ale malé děti koukají na televizní pohádky, hrají hry na počítači, sedí nečinně doma nebo jsou přivázány v bezpečnostním sedadle automobilů. Důsledkem takových změn je prudce se zvyšující výskyt nadváhy a obezity dětí. A děsivý vzestup velmi závažných metabolických stavů, například diabetu typu 2, již na prahu adolescence.

S pohybem je to jako se vzděláním. Pokud prožijeme mládí vysedáváním u patologicky hloupých seriálů nebo jinými formami pasivního trávení volného času, nemůžeme se divit, když máme potíže se sháněním dobře placeného zaměstanání. Pokud neumíme pracovat na počítači, neumíme cizí jazyky, máme základní vzdělání, je naše pozice na trhu práce nevýhodná. A může trvat spoustu let tvrdé práce než tento profesní handicap srovnáme.

Podobná situace nastane, pokud není naše tělo fyzicky optimálně stimulováno v dětství. Dlouhodobé nedostatečné zatěžování vede ke vzniku stavu, výhodného pro ukládání tuků do zásob a nepříznivého pro rozvoj svalstva. Jednou vzniklá porucha kompozice těla má tendenci přenášet se do vyššího věku. Je to stav “slepice a vejce”. Jeden stav je podmínkou pro vznik stavu druhého. Pokud máme málo svalů a nadměrné zásoby tuku, mění tělo metabolismus negativním směrem. Výzkumy například prokázaly, že některé cytokiny, uvolňované do krevního oběhu tukovou tkání, zhoršují podmínky pro anabolické procesy ve svalové tkáni. Jakmile taková situace nastane a stabilizuje se, je nesnadné ji změnit. Je to stejně nesnadné, jako naučit se v dospělosti cizí jazyk.

Výzkumy prokázaly, že dnešní desetileté děti mají zhruba o 5 kg vyšší tělesnou hmotnost než děti v sedmdesátých letech minulého století. Navíc je tato hmotnost především ve prospěch tuku. Děti nejen více váží, ale mají i nevýhodnější kompozici těla. Na jejich hmotnosti má, v porovnání s předchozími generacemi dětí, vyšší podíl tuk a nižší podíl svalová hmota. Prakticky tak došlo nejen k absolutnímu, ale i k relativnímu nárůstu podílu tuku, tj. k zvýšení hmotnosti tuku na úkor hmotnosti svalstva. V praxi to znamená, že děti mají nižší hodnotu bazálního energetického výdeje a tím i vyšší sklon k zvýšenému ukládání tuků.

Vědci na “University of Iowa” sledovali 333 dětí ve věku 5 let. Některé z nich cvičily denně jen 10 minut, jiné až 60 minut a více. Když byly tytéž děti měřeny v 11 letech, byla zjištěna diference tuku na úrovni 1,5 kg. Čím vyšší byla úroveň cvičení v pěti letech, tím nižší byl podíl tuku na celkové hmotnosti v jedenácti letech. Ukázalo se, že každých 10 minut cvičení ve věku 5 let vedlo ke snížení množství zásobního tuku v 11 letech o 0,15 kg a to bez ohledu na aktuální úroveň tělesné zátěže.

Autoři studie uzavírají svoji práci varováním, že malé změny pohybové aktivity v pěti letech mají významné dopady na stav těla v jedenácti letech. Malé děti, které jsou v dětství neaktivní, přichází o významný ochranný “efekt banky” - čím méně je jejich pohybový systém stimulován, tím více negativních faktorů se nahromadí a o to nesnadnější je pro takto postižené děti udržet si v dospělosti štíhlou postavu. Je to stejné, jako když si dáváme nebo nedáváme do banky každý měsíc dejme tomu tisíc korun. Za pět let se tato suma podstatně navýší. Pokud jsme neukládali nic, nic také nemáme. Pokud jsme ukládali, máme solidní finanční reservu. Naše děti se nedostatečně pohybují. To vede k situaci, kdy v dospělosti nemáme nashromážděnou dostatečnou sumu ochranných faktorů, které představují nejjistější prevenci vzniku obezity a na ni navazujících nemocí.

Děti mají přirozenou tendenci k vysoké hladině pohybové aktivity. Pokud jsou ponechány v kolektivu, naběhají spontánně za den až deset kilometrů. Dnes se však děti nachází v nepřirozeném (obesogenním) prostředí, které jejich pohybový projev tlumí až znemožňuje. Tělo reaguje na nedostatek pohybu metabolickými i strukturálními změnami, které jsou pro něj z dlouhodobého pohledu nevýhodné. Později je již nesnadné změnit nevhodné nastavení vnitřního prostředí.

Za pohybový projev dětí jsou v dnešních podmínkách zodpovědní jejich rodiče. Pokud z jakýchkoli důvodů tuto svoji historicky novou roli nezvládnou, projeví se to na životě jejich potomků nesmírně negativně. Nejvíce svým dětem prospějeme, když je každý dne vezmeme na dlouhou procházku, na dětské hřiště nebo do některého z moderně vybavených fitcenter. Nejvýznamnější povinností dnešních rodičů je zajistit u svých potomků optimální rozvoj svalstva ve světě, zbaveném přirozených podnětů pro pohyb.

LITERATURA:

1. O’SHEA, M. (2009): Early Exercise Pays Off. In. Parade, September 20.
2. ROBINSON, M. (2008): Child Development from Birth to Eight. London, McGraw-Hill.
3. ROWLAND, T. (2005): Children's Exercise Physiology. Champaign, Human Kinetics.

UPOZORNĚNÍ: Tato informace není zamýšlená jako náhrada za odbornou péči. Před zahájením cvičebního programu nebo před zásahem do stravovacího režimu se vždy poraďte s odborníkem.

Copyright © 2009 PaedDr. Vladimír Kolouch, Ph.D.

Všechna práva rezervována. Rozšiřování nebo rozmnožování tohoto článku nebo jeho částí jakoukoli formou – ať již mechanickou či jinou, v současnosti známou nebo v budoucnosti vyvinutou, včetně xerokopií, fotokopií, zaznamenávání a přenášení na počítačích či v počítačových sítích – je bez písemného schválení autora zakázáno.

Mohlo by vás zajímat