• Novinky
• Zajímavosti
• Zdraví
• Postava
• Výživa
• Stárnutí
• Pro trenéry
• Otázky a odpovědi

Délka a kvalita života dnešních dětí je ohrožena

Poprvé v novodobé historii, kterou charakterizuje soustavný vzestup průměrné délky života, hrozí vážné nebezpečí, že průměrná délka života budoucích generací bude nižší než průměrná délka života jejich předků. Pod pojmem “průměrná délka života” se chápe věk, kterého se právě narozené dítě s největší pravděpodobnější v dané době dožije. Tři tisíce let před Kristem byla průměrná délka života jen 18 let. Vinou infekčních nemocí, úrazů, válek  či hladu umíralo mnoho dětí a mladých lidí. Dvaceti let věku se tehdy dožila jen polovina živě narozených. Vinou nízké hygieny umíralo mnoho mladých žen při porodech. Spousta lidí umírala vinou nedostatku potravy, a to jak vinou nedostatku energie, tak i nedostatku některé z klíčových mikroživin. Přitom se i v tehdejších podmínkách dožívali někteří lidé devadesáti a více let.

S narůstající sumou znalostí lékařů a zlepšující se hygienou se v následujících staletích průměrná délka života pozvolna lineárně zvyšovala. Přitom lidé stále umírali vinou infekčních nemocí a různých morových ran, hladu a válek. V roce 1900 již dosáhla průměrná délka života 47 let. Narozené dítě mělo největší naději dožít se tohoto věku. Stále ještě umíralo mnoho dětí a jisté množství lidí se dožívalo vysokého věku. Minulé století zanamenalo dosud nevídaný nárůst  průměrné délky života. Objev insulinu, antibiotik, zavedení očkování, výrazné zlepšení hygienických podmínek života průměrného občana, zvýšení znalostí lékařů, nové potentní léky, nové diagnostické metody a přístroje a další faktory přinesly nebývalé prodloužení průměrné délky života. Na konci dvacátého století se průměrná délka života zvýšila na zhruba 80 let. Za jedno jediné století se tak průměrná délka života člověka zvýšila stejně, jako předtím za 5 tisíciletí!

Tento pokrok má ale i své stinné stránky. Mnoho lidí se dožije vyššího věku. Jenže kvalita posledních prožitých let je mnohdy velmi nízká. Proto začali odborníci odlišovat “kvalitní a zdravou” část života od části života, poznamenané nemocemi, nesamostatností a nízkou kvalitou. Například v Kanadě je z oněch předpokládaných osmdesáti let života v průměru jen 63 let kvalitních, umožňujících žít samostatně a aktivně. Zbývajících 17 let již je poznamenáno nemocemi a razantním propadem kvality života. Přitom se v minulém století zásadně změnily i příčiny úmrtí. Zatímco na začátku dvacátého století umírali lidé hlavně vinou chřipek, zápalu plic nebo tuberkulosy, dnes stojí na prvních místech příčin smrti chronické neinfekční nemoci - nemoci srdce, hypertenze, diabetes mellitus a nádorové choroby. Tedy naše předky zabíjely nemoci, které spadají do kategorie “infekční” a proti kterým nemělo lidstvo do objevu antibiotik žádnou obranu. Chronická onemocnění jsou do značné míry ovlivnitelná způsobem života. Způsobem stravování, hladinou pohybové aktivity, kontrolou stressu.

Jenže lidstvo se spoléhá více na lékaře a léky než na zdravý způsob života. Chováme se méně zodpovědně k vlastnímu životu v porovnání s minulými generacemi. Víme, že když bude zle, jsou zde lékaři a léky a štědrá podpora státu v případě nemocí. A to i nemocí, kterým jsme se mohli rozumnějším a zodpovědnějším způsobem života vyhnout. V tisku se objevila například zpráva, že v jedné brněnské nemocnici byla provedena složitá operace, při níž byla pacientovi transplantována játra. Jednalo se o chronického opilce, který si svoje játra doslova "prochlastal." Operace spolu s náročnou přípravou a regenerací stála několik milionů korun. Daný pacient se později opět vrátil k “chlastu” a jeho zdraví se opět prudce zhoršilo. Tato a podobné informace ujišťují občany v tom, že se mohou chovat jako idioti a je povinností společností se o ně štědře postarat, finančně náročnými postupy je dostat z nemocí, které si sami nezodpovědným přístupem k životu a zdraví navodili. Pokud se vyhazují ve zdravotnictví peníze za léčbu nezodpovědných lidí, chybí pak peníze na léčbu těch, kteří celý život poctivě přispívali do zdravotního pojištění a chovali se v souladu se zdravým způsobem života. Ti když nakonec onemocní, zjistí, že na jejich léčbu není dostatek peněz. Peníze chybí, protože se vyházely za léčbu drogově závislých, opilců, kuřáků a obézních.

Dnes je každému jasné, že dobrovolně přijatý životní styl do značné míry ovlivňuje naše zdraví. Chronické nemoci mohou postihnout vinou genetické vnímavosti i lidi, kteří dodržují zásady zdravého způsobu života. Ale i zde platí zákonitosti, vyjádřené křivkou normálního rozložení četnosti. Největší riziko onemocnění je spojeno s nezdravým způsobem života. A jak se zdá, stále více lidí spoléhá více na štěstí a lékaře než na vlastní chování. Dnes má podle statistik více jak 66% obyvatel většiny zemí světa nadměrné zásoby energie v tukové tkáni. Trpí nadváhou nebo obezitou. A opět statistiky jasně ukazují, že zvýšená koncentrace tuku v těle má na zdraví neblahý vliv. Namísto akceptování historické zkušenosti (v dosavadní historii lidstva byli lidé spíše hubení než tlustí) a výsledků vědeckých studií, upozorňujících na zdravotní rizika obezity, se zvyšuje počet těch, kteří mluví o “fatismu” jako o poslední akceptované formě diskriminace skupiny populace.

V těchto dnech připravují v Kanadě první vědeckou konferenci, která se má zabývat "diskriminací" obézních. Je o ni takový zájem, že již byl zastaveno přijímání dalších zájemců o účast. V Americe je teď v módě hnutí “Health at Every Size” - tedy “Být zdravý při jakékoli hmotnosti”, zastávající se tlustých lidí a obhajující jejich “lidská práva”. Je to jen další forma “korektní politiky”, která obecně hájí práva nezodpovědných na flagrantní vyžírání systémů zdravotního pojištění. Boj proti údajné "diskriminaci" obézních je další formou odporně zrůdného myšlení a patologického přístupu k životu, jakým jsou podpora drogově závislých, kuřáků, opilců nebo právní ochrana mladistvých zločinců a vrahů. Tento zrůdný pohled na svět vede jen k dalšímu vzestupu počtu obezních. Zkušenosti z praxe dokazují, že korektní přístup k drogám a zločinu vede k nárůstu závislých a mladistvých násilníků.

Zastánci práv obézních arogantně bagatelizují výsledky tisíců vědeckých výzkumů, které jednoznačně prokázaly negativní dopad nadměrných zásob tuku na zdraví a zdatnost obézních. Vyšší výskyt většiny závažných nemocí, vyšší nemocnost a úmrtnost byla u obézních jednoznačně prokázána. Dnes ale tyto nemoci neohrožují jen  dospělé.  “Nemoci jako diabetes typu 2, hypertenze, poruchy funkce srdce a cév nebo poruchy kloubů, považované donedávna za nemoci dospělých, jsou pravidelně diagnostikovány u dnešních dětí, vinou jejich nadměrných tukových zásob”, konstatovala Dr. Jessica Bartfield, MD, specializující se na interní medicínu a kontrolu hmotnosti v “Gottlieb Memorial Hospital”, která je součástí “the Loyola University Health System”. “Pokud něco zásadního neuděláme, nebudou příští generace žít déle nebo stejně dlouho jako generace jejich rodičů”. Vědci spočítali, že dnešní obézní děti budou mít kratší život nejméně o 2-5 let v porovnání se svými štíhlými vrstevníky.

Výsledky výzkumů nemilosrdně prokázaly, že za obezitu a tím i pravděpodobně kratší život dětí mohou hlavně jejich vlastní rodiče. Lidé, kteří se mají starat o to, aby jejich potomci měli život delší a kvalitnější. Pokud je jeden z rodičů obézní, zvyšuje se pravděpodobnost obezity jeho dítěte o 50%, pokud jsou obézní oba rodiče, je pravděpodobnost vzniku obezity u jejich dětí vyšší o děsivých 80%! Vědci z “Center for Disease Control” zjistili, že 80% dětí, které jsou obézní ve věku 10-15 let, je obézních i ve věku 25 let. Výzkum finských vědců prokázal, že pokud je někdo obézní ve věku 18 let, jeho nemocnost a úmrtnost je ve věku 55 let dvojnásobná v porovnání s vrstevníky, kteří byli v 18 letech štíhlí. Propána, kdo chce hledat další důkazy zdravotních rizik obezity. Kdo chce bojovat proti údajnému “fatismu”? Vždyť obhájci práv tlustých bojují za právo předčasné smrti a nízké kvality života těch, které údajně “obhajují”. Nepochopitelné! Zrůdné!

Pokud chceme skutečně bojovat proti obezitě a tím i proti miliardovým ztrátám zdravotních systémů většiny průmyslově vyspělých zemí, nesmíme se soustředit na obhajobu obézních, ale musíme osoby s nadváhou a obézní přimět k tomu, aby změnili své myšlení. Klíčem k zastavení “tsunami” vraždící obezity je změna atmosféry v rodině. Rodiče musí být označení jednoznačně za osoby zodpovědné za stav svých dětí. Za to, jak se chovají, jak se učí, jak jsou zdravé. A obezita zdraví prokazatelně ohrožuje. Děti dávají přednost příjemnostem před povinnostmi. To je normální. Jenže se za to v životě tvrdě platí. Pokud rodiče dopustí, aby se dítě nacpávalo sladkostmi, lilo do sebe sladké nápoje a válelo se u počítačových her a televize, podílí se aktivně na zkracování života svěřených osob a měli by za to nést následky. Rodiče musí bojovat o to, aby bylo jejich dítě chráněno před patologickými vlivy prostředí. Neměli by doma kouřit, mluvit sprostě, povalovat se a přejídat se.

Jejich úloha je ale nesnadná. Musí aktivně bojovat proti lidem, kteří na obezitě společnosti vydělávají - proti “fat lobby”! Můžeme dnes otevřeně hovořit o “fat lobby” - o lidech, kteří parazitují na současném vzestupu počtu obézních. Jsou to nesmírně vlivné skupiny společnosti. Producenti potravin, kteří mají zájem, aby jejich nezdravé výrobky byly kupovány a konzumovány ve zvýšené míře, supermarkety, které chtějí co nejlaciněji nakoupit a co nejdráže prodat, lékaři (bílá mafie), kteří mohou vydírat společnost výhrůžkami typu “Náš exodus - váš exitus”, ekonomicky nesmírně silné farmaceutické společnosti, které na naši neochotě akceptovat zdravý způsob života neskutečně vydělávají.

Ti všichni se spojili a podporují hnutí “fatismu”, tj.  zákeřně podněcují boj proti všem, kteří na základě vědeckých poznatků upozorňují na rizika, spojená s tučností. Čím více bude tlustých lidí, tím více budou tito parazité ničit zdraví současné a budoucích generací. Stojíme proti mafii darebáků, kterým jde jen o peníze. I kdyby kvůli tomu mělo lidstvo za pár generací vymřít. Současná děsivá zjištění, například o přítomnosti dioxinů a dalších jedů ve vajíčkách, kuřatech, vepřovém masu a dalších produktech, vyrobených v Německu, by měla lidi varovat a ne povzbuzovat k vyšší konzumaci.

Obezita není žádný sociální problém. Při kontrole hmotnosti platilo, platí a bude platit základní a neměnný zákon: “Energie přijatá organismem musí být tímto organismem využita nebo uložena do zásob v podobě tuků”. Samozřejmě jsou zde jisté faktory, které spolurozhodují o naší hmotnosti. Genetika a prostředí. Ale také současný konzumní přístup k životu. Dříve lidé vařili ze základních potravin, dnes kupujeme předem připravované pokrmy a ohříváme sí je v mikrovlných troubách. Je to pohodlnější. Ale dá se také konstatovat, že je to výsledek naší lenosti a neschopnosti anticipace.

Současná situace společnosti, charakterizovaná nadměrnou, naprosto nepřiměřenou konzumací energie a nepřirozeně nízkou hladinou jejího výdeje, se dá definovat větou, kterou užila Amanda Platell ve svém článku o příčinách současné krize kontroly tělesné hmotnosti "Nekvalitní strava pro nekvalitní lidi". Měli bychom se nad sebou zamyslet. Ve vztahu ke stravě a pohybu se chováme jako hlupáci. A každým rokem se tento stav zhoršuje. Nejhorší na současné situaci je to, že svým tolerantním přístupem k obezitě vystavujeme vědomě a bezohledně budoucí generace jejímu zhoubnému vlivu. Obezita je  nepochybně stav, který zkracuje život a navozuje jeho nízkou kvalitu.

Novinářka anglického denník “Daily Mail” Amanda Platell napsala: “Je čas doznání. Jsem fatistka. Obézní lidé mi připadají nepřitažliví ve všech ohledech. Jsou tělesně neatraktivní, vedou nezdravý život, zabírají v dopravních prostředcích mnoho místa a většina z nich nejen zvyšuje velikost svého oblečení, ale i náklady na systém zdravotního pojištění. Tajemství jejich velikosti? Mají nadměrnou chuť k jídlu a chybí jim schopnost seberegulace. Ano, napsala jsem to. Už jsem to napsala ve svém sloupci mnohokrát. A pokaždé to vyvolává vzteklý řev uražených”. Plně se s jejími názory ztotožnuji.

Každý, kdo se ohání “fatismem”, je potenciální vrah. Obezita je v dnešní době pro zdraví člověka větší hrozbou, než jakou bylo v minulém století kouření. Způsobuje ročně více předčasných úmrtí než všechny ostatní příčiny dohromady. Bránit právo lidí ničit si zdraví a život považuji za zrůdnost.

LITERATURA:

1. Life Expectancy For Today’s Youth Cut Short By Obesity. In.: Medical News Today, 13 Jan 2011.
2. PLATELL, A. (2009): My visit to Fat Central on a mission to find out who’s really to blame for our obesity crisis. In.: Daily Mail, 10th August.
3. ScienceDaily (2011): Couch Potatoes Beware: Too Much Time Spent Watching TV Is Harmful to Heart Health. In: Science Daily, Jan. 11,

UPOZORNĚNÍ: Tato informace není zamýšlená jako náhrada za odbornou péči. Před zahájením cvičebního programu nebo před zásahem do stravovacího režimu se vždy poraďte s odborníkem.

Copyright © 2011 PaedDr. Vladimír Kolouch, Ph.D.

Všechna práva rezervována. Rozšiřování nebo rozmnožování tohoto článku nebo jeho částí jakoukoli formou – ať již mechanickou či jinou, v současnosti známou nebo v budoucnosti vyvinutou, včetně xerokopií, fotokopií, zaznamenávání a přenášení na počítačích či v počítačových sítích – je bez písemného schválení autora zakázáno.

Mohlo by vás zajímat