Je čas na změnu?
Dnešní doba nás prostřednictvím rozhlasu a televize ukolébává v jisté falešné jistotě či pohodě a vytváří v nás příjemný pocit, že budeme žít nejméně do sta let. Všude čteme o prodlužujícím se průměrném věku populace, o zázracích lékařské vědy, o transplantacích, Viagře, klonování a úžasných nových diagnostických přístrojích. Vysoká mechanizace života nám umožňuje téměř bez omezení cestovat, tj. dostat se bez námahy a při nepřirozeně nízké úrovni zdatnosti, pomocí rychlých dopravních prostředků – letadel, autobusů, vlaků, automobilů - relativně brzy kamkoli chceme.
Jen málokdo si dnes plně uvědomuje, že se obecná úroveň zdatnosti a výkonnosti povážlivě snížila. Když naše zdatnost vinou nedostatku habituální tělesné zátěže nebo nadměrné konzumace energie výrazně poklesne, nahradíme omezené schopnosti svalů, plic a srdce intenzivnějším využíváním technických vymožeností doby. Pokud nás unaví chůze, zavoláme si taxi, pokud neuneseme naplněný kufr, koupíme si modernější výrobek s kolečky.
Zdá se být tak snadné ošidit přírodu a žít si naplno navzdory klesající zdatnosti a výkonnosti. Jenže nic netrvá věčně. Uhýbáme sice úspěšně tlaku přírody, ale dříve nebo později na nás stejně dojde. Nějak se náhle necítíme dobře, naše výkonnost dramaticky poklesne a tak nezbývá, než se obrátit na lékaře. A náhle je zle. Inzulínová resistence, hyperglykémie, diabetes mellitus typu 2, zvýšená hladina triglyceridů, špatné složení cholesterolových frakcí, svalové nerovnováhy, snížený toleranční limit pohybového systému, hypertenze … – lékař na nás chrlí termíny, které jsme sice již někde četli nebo slyšeli, ale nevěnovali jsme jim žádnou pozornost. Teď však nejde o nějaká nesnadno vyslovitelná slova. Jde o diagnosu, a obvykle jde o zdraví nebo přímo o život.
Kdy je nejvyšší čas na to, zamyslet se nad přijatým životním stylem, případně nad nutností provést v něm zásadní změny k lepšímu? Máme skutečně stále ještě „času dost“ nebo jsme již nejlepší příležitost beznadějně propásli? Přestože můžeme denně slyšet o zvyšující se šanci dožít se vyššího věku, kolem nás většinou lidé umírají zhruba mezi šedesáti a sedmdesáti lety. Slavíme halasně padesátiny a ještě halasněji šedesátiny. Jenže to již bývá na skutečně účinné změny životního stylu dost pozdě. Náš život se reálně láme někdy mezi třiceti a čtyřiceti lety. To je onen čas, kdy je většina z nás přibližně v půlce životní cesty. A právě zde je nejvhodnější doba na změnu!
V zahraniční se v posledních letech začal používat pro fitness poradenství termín „lifestyle coach“. Doslovný překlad zní „kouč životního stylu“. Pochopení tohoto výrazu je pro značnou část populace nesnadné. V naší řeči se anglické slovo „kouč“ (coach) příliš neujalo. Dáváme přednost názvu „trenér“. Trenér je odborník v konkrétním sportu, který připravuje sportovce k soutěžím se vším všudy, tedy včetně tělesné přípravy. Kouč je naopak specializovaný odborník, který slaďuje, koordinuje činnosti jednotlivých členů sportovního kolektivu tak, aby bylo dosaženo konkrétního cíle - nejlepšího výsledku. Kouč „netrénuje“ hráče resp. "sportovce" - tj. nevěnuje se tělesné přípravě svěřenců, neběhá s nimi, nestará se o to, aby jejich svaly byly silné a pružné, aby každý hráč měl vysokou aerobní výkonnost atd. Tyto aspekty sportu jej příliš nezajímají.
Doménou kouče je taktika a strategie. Pokud konkrétní sportovec plní svěřené úkoly ve zvoleném systému hry, pak hraje a logicky i vydělává peníze. Pokud z jakýchkoli důvodů své úkoly neplní (vinou zranění, nízké výkonnosti, nedostatečné síly nebo vytrvalosti atd.), je nahrazen schopnějším hráčem. Úkolem kouče je analyzovat aktuální formu každého hráče a vybrat takové herní typy, které nejlépe realizují strategii hry, vedoucí k vítězství.
Každý hráč hokejového klubu ví, že musí umět bruslit, střílet na soupeřovu branku a krýt útočící hráče soupeře. Pokud ale aktivita jednotlivých hráčů není koordinována, není sladěna a optimalizována, pokud každý hokejista hraje sám na sebe, pokud nemá na kluzišti jasně vymezené povinnosti a úkoly, je pravděpodobnost vítězství nízká. Každý hráč musí mít přiděleny pro dané utkání specifické úkoly, musí vědět, kterého soupeře hlídat, kdy se vracet, kdy přihrát a kdy vystřelit. Jen tak je platným hráčem týmu.
Teď si výše uvedené úvahy převeďme do běžného života. Každý z nás ví, že se nemá přejídat, nemá kouřit, nadměrně solit, pít alkohol, ponocovat, vystavovat se stresu. Každý ví, že je nutné cvičit, omezovat příjem tuků, chodit na preventivní prohlídky a dopřát si dostatek zdravého spánku. Všechno víme, vše je nám naprosto jasné!
Jak se ale naše suverénní vědomosti obráží v našem chování, jak ovlivňují naše každodenní rozhodování? Vše víme, jsme tedy také zdraví? Odpověď je deprimující! Více jak polovina dospělých osob spadá od kategorií „s nadváhou“ nebo „obézní“. Ve věku 65 let trpí více jak 65 procent populace „metabolickým syndromem“, který zákonitě vede k nemocím srdce a dalším závažným zdravotním poruchám. Situace je dnes tak vážná, že je přirovnávána k válce. K nelítostné válce s chronickými chorobami, které dnes většinu z nás nějakým způsobem postihují. A v této válce jednoznačně prohráváme!
Víme sice teoreticky, jak se máme chovat, ale nedbáme. Podobáme se náhodně a narychlo sebranému týmu hvězd, který prohrává s dobře sehraným mužstvem průměrných hráčů. Jinak řečeno - pokud naše poznatky a vědomosti nejsou vzájemně provázány, pokud nevytváří systém, který určuje naše konkrétní kroky v konkrétních situacích, pak jsou nám sebelepší teoretické poznatky k ničemu. Nezabrání prohře. A nemoc je prohrou.
Prokazatelně děláme při každodenních rozhodnutích vážné chyby. Většina z nás musí dříve nebo později realizovat podstatné změny svého chování, jinak ponese závažné důsledky. Kdy je ale správný čas na změny? Přestože většina z nás v polovině života - tj. mezi třiceti a čtyřiceti lety – ještě necítí žádné výraznější zdravotní obtíže, je nejvyšší čas na posouzení řady tělesných aspektů a zahájení kroků k nápravě. Metabolický syndrom, který představuje předstupeň většiny závažných chorob dnešní doby, se podle názoru odborníků pozvolna rozvíjí zhruba 15 let. Jakmile dojde k jeho plnému rozvoji, je cesta ke zdraví nesmírně těžká, ne-li nemožná. Výzkumy prokázaly, že již ve čtyřiceti letech došlo u většiny mužů ke ztrátě 5 – 7 kg a u žen ke ztrátě 3-5 kg svalstva v porovnání se stavem ve dvaceti letech. Tato ztráta se projeví výrazně v oblasti energetického metabolismu a urychluje proces vzniku a rozvoje obezity. Obezita představuje bránu k plnému rozvoji metabolického syndromu.
V dnešní době potřebujeme kromě lékařů, kteří se přednostně věnují rozpoznání a léčení již vzniklých onemocnění, i novou skupinu specialistů - "osobní trenéry", „fitness konzultanty“ resp. „kouče životního stylu“, tedy odborníky, schopné sladit, zkoordinovat jednotlivé aspekty našeho života do takové struktury, která zabrání poklesu naší výkonnost a zdatnosti, zajistí optimalizaci tělesné hmotnosti, navodí vzestup množství svalové hmoty, zvýší toleranční limit všech složek hybného systému, udrží dlouhodobě úroveň duševní výkonnosti a pozitivně ovlivní kapacitu všech orgánů a orgánových systémů těla.
Řečeno vzletněji – kvalitní „lifestyle coach“ udělá z jednotlivých orgánů a orgánových systémů lidského těla úderný tým, schopný v nesnadné hře s životem dlouhodobě vítězit.
LITERATURA:
- CALCAGNO, CH. (2005): Weight Whys: Exploring Your Thoughts and Beliefs to Create a Healthy Life. New York, iUniverse.
- McMORRIS, T, HALE, T. (2006): Coaching Science. Theory into Practice. Chichester, John Wiley & Sons Ltd.
- YEUNG, R. (2000): Coaching People. Oxford, How To Books Ltd.
UPOZORNĚNÍ: Tato informace není zamýšlená jako náhrada za odbornou péči. Před zahájením cvičebního programu nebo před zásahem do stravovacího režimu se vždy poraďte s odborníkem.
Copyright © 2011 PaedDr. Vladimír Kolouch, Ph.D.
Všechna práva rezervována. Rozšiřování nebo rozmnožování tohoto článku nebo jeho částí jakoukoli formou – ať již mechanickou či jinou, v současnosti známou nebo v budoucnosti vyvinutou, včetně xerokopií, fotokopií, zaznamenávání a přenášení na počítačích či v počítačových sítích – je bez písemného schválení autora zakázáno.
Mohlo by vás zajímat
Ing. Radka Burdychová, Ph.D.
Ing. Radka Burdychová, Ph.D. se již řadu let věnuje poradenství v oblasti výživy a wellness. Pracuje na Ústavu technologie potravin MZLU v Brně a aktivně se podílí na testování a vývoji nových funkčních potravin,…
Více informacíSenioři a doporučení ke cvičení
Ve své vzdělávací a poradenské praxi se neustále setkáváme s jevem, který nám připadá velmi zarážející. Ohrožuje totiž zdraví a kvalitu života velkému - a neustále se zvyšujícímu - segmentu společnosti – seniorům.…
Více informacíZdraví srdce ohrožuje již mírná nadváha a nedostatek pohybu
Před zhruba deseti lety zemřel ve věku 55 let můj dobrý kamarád z mládí na selhání srdce. Byl středně obézní a se zdatností byl údajně v posledních letech značně na štíru. V bytě nade mnou bydlí mohutný muž, kterému…
Více informací