• Novinky
• Zajímavosti
• Zdraví
• Postava
• Výživa
• Stárnutí
• Pro trenéry
• Otázky a odpovědi

Je cvičení ve fitcentru bezpečné?

Každý, kdo se alespoň trochu zajímá o otázky zdraví a zdatnosti, si jasně uvědomuje, že musí cvičit. Najít si ke cvičení čas je ale v dnešním světě stále nesnadnější. Obecně řečeno, naši předci vydělávali tím více, čím více se pohybovali. My vyděláváme tím více, čím více sedíme. Před monitorem počítače, na poradách, konferencích nebo za volantem svého auta. Navíc jsou nám stále agresivněji vnucovány pasivní formy trávení volného času. Různí “umělci” se nehorázně pokouší udržet přežitou koncepci “kulturního člověka”, tj. jedince, který sedí na kdejaké premieře, vysedává na koncertech, baletu, v kině, opeře či operetě. A přitom sám vypadá jako tající sněhulák. Tato nesmyslná koncepce života nezmizela spolu s komunismem, který prosazoval jako optimální formu trávení volného času zábavu, při níž seděly stovky diváků v Paláci kultury a miliony lidí u obrazovek, přitom na podiu skákal jako šašek jeden zpěvák, za nějž zvuk vyluzoval playback. Kdo chce v současném patologickém a obesogenním světě udržet štíhlou postavu a zdraví, připadá si jako barbar. Je neustále nabádán k chování, které jeho zdraví neprospívá a když se tomu brání, je označen za “nekulturního člověka”.

Když už se nakonec člověk pro pohyb rozhodne, stojí před rozhodnutím, kterou jeho formu zvolit. Nabízí se pomalá procházka, jogging, aerobik, některá z forem kolektivních sportů nebo akce typu “Z Prahy do Prčic”. V časopisech a dalších médiích jsou stále doporučovány spíše aktivity aerobního charakteru a od intenzivnějších (a tím i účinnějších) forem cvičení jsou lidé spíše odrazováni. Za optimální formu fyzické stimulace považuji cvičení ve fitcentru. Umožňuje pravidelně se zatěžovat, přizpůsobit velikost zátěže okamžitému stavu organismu a vracet se ke cvičení bepečně po jakémkoli vynuceném vysazení. Tento názor ale bohužel nesdílí většina odborníků v oblasti tělovýchovy, ba ani lékařů. Pokud již lidé do fitcentra příjdou, nejednou nevyužívají svůj pobyt k maximálnímu prospěchu. Vidím denně cvičence (většinou ženy), kteří se desítky minut pachtí na kole nebo orbitreku a pak z fitcentra odchází. Nechávají přitom nejprospěšnější část zařízení - činky, kladky, posilovací přístroje - doslova netknuté.

Za jednu z příčin tohoto smutného stavu považuji obavu ze zranění. V povědomí běžné populace se pod pojmem “posilování” stále chápe cvičení, podobající se vzpírání. Zvedání těžkých činek nad hlavu za mohutného funění a brunátnění v tváři. Takové cvičení vede často ke zraněním, která radostně komentují média. Doslova hody mají nepřátelé posilování, když se zraní nějaký známý herec nebo sportovec. V tisku se také často a dlouho komentují zranění úspěšných atletů a vždy se při tom nepřímo naznačuje, že za zranění mohlo “intenzivní zatěžování”. Jaký je ale ve skutečnosti vztah mezi zraněním a cvičením ve fitcentru?

V letech 1977 až 1992 jsem zastával funkci předsedy trenérsko-metodické komise Svazu kulturistiky. Každoročně jsme na schůzi projednávali zprávu ÚV ČSTV o zraněních. Nejvyšší výskyt zranění byl vždy zjištěn u kontaktních sportů, dále u kolektivních sportů jako jsou fotbal, hokej nebo házená. Kulturistika, tedy sport, při němž sportovci zatěžují svoje svaly pomocí činek, kladek a přístrojů s měnitělnou zátěží, se vždy pohybovala v pořadí výskytu zranění až na jednom z posledních míst. Tento stav se nezměnil ani dnes. Cvičení ve fitcentrech, zvláště pak posilování, patří jednoznačně k nejbezpečnějším formám záměrné fyzické stimulace. Stimulace, bez níž slábnou naše svaly, řídnou kosti, oslabuje se srdce, vznikají optimální podmínky pro vznik a rozvoj chronických neinfekčních onemocnění.

Ve Spojených státech se nedávno zranil známý sportovec Stafon Johnson. Při benchpressu mu spadla činka na hrdlo. Byla přitom dodržena základní bezpečnostní opatření, za cvičícím stál podavač. Podle lékařů se Johnson plně zotaví. Ale zranění představovalo sousto pro bulvár a tím se opět veřejně probírala problematika zranění při cvičení. Uvedené zranění a jeho medializace pravděpodobně odradí statisíce lidí od cvičení ve fitcentrech. Většina z nás nemá ke cvičení příliš srdečný vztah a stále si nějak zdůvodňujeme, proč “zrovna dnes nemůžeme jít do fitcentra”. Obava ze zranění se tak pro nás může stát onou příhodnou výmluvou proč se opět vyhnout tělesné námaze. V této souvislosti mne napadá věta, kterou jsem četl někdo v roce 1980 v časopise “The Physician and Sportsmedicine”: “Každý, kdo se rozhodne necvičit, by měl navštívit lékaře a nechat se vyšetřit, aby se ujistil, že si to může dovolit”. Jinak řečeno, dnes jen málo lidí, které neohrožuje nedostatek pohybu.

Pokud se chystáte omluvit své další lenošení strachem ze zranění při cvičení, děláte chybu. Podle názoru odborníků a výsledků výzkumů představuje posilování ve fitcentru jednu z nejbezpečnějších forem cvičení. V letech 1980 a 1990 byly uskutečněny desítky výzkumů v oblasti rizik cvičení se zátěžemi. Jedna studie vysokoškolských fotbalistů prokázala při posilování 0,35 zranění na 100 hráčů za jednu sezonu. Další výzkumy ukázaly, že zranění ve fitcentru, tj. v prostředí kde na cvičení dohlíží instruktoři, jsou velmi vzácná. Nejvíce zranění, jehož příčinou bylo cvičení se zátěžemi, se přihodí mladým lidem, cvičícím bez dohledu v různých sklepích nebo soukromých amatersky vybavených posilovanách. Dále výzkumy prokázaly, že s prudkým zvýšením zájmu o posilování v období let 1978-1998 se zvýšil i výskyt zranění o zhruba 35%. Nejčastěji se vyskytla zranění paží (23,8% všech zranění za sledované období) horní části trupu (18,8%), hlavy a šíje (16,4%). Celkem 64% zranění představovala zranění měkkých tkání. Za nejčastější příčinu zranění označili odborníci nesprávnou techniku provádění cviků.

Lidé, sledující vliv cvičení na zdraví a zdatnost člověka dnes považuji posilování ve fitcentrech za nejbezpečnější a současně i nejúčinnější formu záměrné fyzické stimulace. Tento typ cvičení je zvláště výhodny pro seniory a osoby pro prodělaných operacích a nemocech. Tato skutečnost ovšem ještě nedorazila k většině obvodních lékařů a tak mnozí z nich seniory nabádají k tomu, aby se “šetřili”. Přitom nejčastější příčinou pádů a na ně navazujících závažných zlomenin (například krčku stehenní kosti) je na prvním místě způsobena výrazným oslabením svalů dolních končetin. Jsme u klasického bludného kruhu. Lidé necvičí, jejich svaly oslabují, kosti řídnou, zvyšuje se riziko pádů. Tento kruh je možné přerušit posilováním ve fitcentru. Od něj jsou ale starší lidé odrazováni obavou ze zranění.

Pokud dnes chce člověk předejít zranění a poruchám pohybového systému, musí pravidelně posilovat. Posilování je velmi bezpečnou formou cvičení, současně velmi výrazně snižuje riziko pádů, úrazů, zranění a vniku řady závažných poruch zdraví. Udržuje naši zdatnost na vysoké úrovni a podílí se na udržování vysoké kvality života. Lidé se nesmí nechat od dosažení těchto výhod odradit nesmyslným tvrzením, že při cvičení může dojít ke zranění. Pokud cvičíte v kvalitně vedeném fitcentru případně si zaplatíte službu osobního trenéra, riziko zranění ve fitcentru je prakticky nulové.

LITERATURA:

1. ROAN, S. (2009): Serious weight-room accidents are uncommon. In.: Los Angeles Times, September 29.

UPOZORNĚNÍ: Tato informace není zamýšlená jako náhrada za odbornou péči. Před zahájením cvičebního programu nebo před zásahem do stravovacího režimu se vždy poraďte s odborníkem.

Copyright © 2009 PaedDr. Vladimír Kolouch, Ph.D.

Všechna práva rezervována. Rozšiřování nebo rozmnožování tohoto článku nebo jeho částí jakoukoli formou – ať již mechanickou či jinou, v současnosti známou nebo v budoucnosti vyvinutou, včetně xerokopií, fotokopií, zaznamenávání a přenášení na počítačích či v počítačových sítích – je bez písemného schválení autora zakázáno.

Mohlo by vás zajímat