Krokodýl
Krokodýl
Chci psát o případu, který se skutečně stal. Jedna ekonomicky silná rodina ráda cestovala. Jedno léto trávila dovolenou v Africe. Byla horká letní noc a přibližně 17letý syn, zmořený vedrem, neodolal a šel se vykoupat. V blízké řece byla chladivá tekoucí voda. Byli v ní ale také hladoví krokodýli. Rodina svého syna již nikdy nespatřila.
Ten mladý muž měl právo jít si zaplavat, zchladit své rozpálené tělo v chladivých vodách africké řeky. Věděl, že toto potěšení je spojeno s rizikem a toto riziko vědomě a dobrovolně přijal. Vyšla horší varianta. Nikdy nebude svým kamarádům a později dětem či vnukům barvitě líčit svá dobrodružství z pobytu v Africe. Jeho smrt byla zřejmě krutá a bolestivá. Jeho podíl na ní byl přitom vysoký. Mohl takové smrti předejít. Mohl se ještě pár dní trápit vedrem a těšit se na návrat do chladnější a pohostinnější Evropy. Rozhodl se sám. Rozhodl se svobodně. Za chybné rozhodnutí tvrdě zaplatil! Svým životem.
Máme právo svobodně se rozhodnout v řadě situací života. Musíme ale vždy počítat se všemi alternativami svého rozhodnutí. Když chceme dosáhnout komfortu, musíme počítat i s jistou hladinou diskomfortu, která je s dosahováním daného komfortu neoddělitelně spjata. Komfort bez předchozího diskomfortu je vždy nebezpečný.
Žijeme v Evropě a ta nám v porovnání s Afrikou nabízí jiné komforty, nerozlučně spjaté s jinými diskomforty. Ale riziko kruté smrti je i zde neodlučně zakomponováno v řadě na první pohled bezpečných komfortů. Mladý člověk, který využije svého práva experimentovat s drogou musí počítat s tím, že tento komfort má svá úskalí. Své krokodýly. Že i tato dobrovolně zvolená alternativa chování může mít za následek smrt.
Jenže je zde rozdíl. Mladík v Africe vstoupil do řeky a ucítil příjemně chladivý dotek vody. Pár okamžiků byl se svým riskantním rozhodnutím spokojený. Lepší být ponořen do příjemně chladivé vody než se pařit ve stanu. Pak byla ale příjemná chladivost vody vystřídána nesnesitelnou bolestí, kterou doprovázelo hrůzné poznání, že je napaden krokodýlem a že zemře. Pak již nebylo nic.
Mladík, experimentující s drogou, chce zřejmě také uniknout nějakému diskomfortu, srovnatelnému s africkým vedrem. Možná není spokojený se svým vzhledem, možná je nadměrně stydlivý nebo má komplexy méněcennosti. Prostě potřebuje něco kompenzovat. A tak zkusí drogu. Její první účinek bude zřejmě možné přirovnat k ponoření do chladné vody po celodenním pobytu ve vedru rozžhavené letní Afriky. Pak ale přijde kruté probuzení - závislost a hrůzné poznání, že jde o život.
Ale tady srovnání končí. Mladík v tlamě krokodýla může litovat svého chybného rozhodnutí jak chce, může během posledních vteřin svého mladého života tisíckrát slibovat, že už nikdy do vody v Africe nevleze. Nemilosrdný děj je nezastavitelný a během několika desítek vteřin je dokončen
Mladík závislý na droze se dostal do milosrdnější situace. Udělal chybu. Rozhodl se špatně. Má přijít krutý následek. Jenže v ten okamžik jsou tu organizace, které zasahují. Snaží se postiženého vyrvat z tlamy krokodýla. Někdy to vyjde, většinou jdou nakonec věci stejně svojí cestou. Smrt se jen více loudá, utrpení se prodlužuje. A náklady na léčbu dosahují astronomických hodnot. Za chybu mladíka přitom platí společnost.
Je to jako kdyby nějakým zázrakem byl mladý africký cestovatel vyrván z tlamy krokodýla. A ejhle, nebyl by vůbec potrhán. Ovšem všichni lidé z jeho okolí by měl na svém těle po zbytek života nějaký šrám. Já jsem sice chybu neudělal, nelezl jsem do řeky s krokodýly. Chybu udělal někdo jiný. Ale já za jeho chybu, za jeho bezohledně riskantní rozhodnutí, budu mít celý život utržený malíček na pravé ruce.
Divná spravedlnost. V případě léčby drogově závislých ji máme na talíři denně. A ani se tomu nedivíme. Vždy se najde nějaký „spravedlivý“, který na tomto nesmyslném stavu parazituje. Proto jej také obhajuje. I když je viditelně absurdní.
Chyb se nedopouští jen drogově závislí, ale i alkoholici, kuřáci či příznivci adrenalinových sportů. Ti všichni dávají přednost dosažení komfortu bez důsledného zvážení dopadů daného chování. Když se pak dostaví neoddělitelný diskomfort, volají po pomoci společnosti. Nejen po ní volají. Drze a agresivně se jí dožadují. Pomáhají jim v tom aktivně organizace, které parazitují na jejich záchraně, případně léčbě.
V posledních letech přibývá obézních. Obezita vede k diabetu. Diabetes k nemocím srdce. Nemoci srdce vedou k invaliditě. Invalidita představuje závislost na zdrojích společnosti. Zdrojů společnosti ubývá. Je to jako v pohádce o kohoutkovi a slepičce. Nakonec dojde ke kolapsu sociálních a zdravotních systémů. Zchudnou nebo umírat bez pomoci budou i ti, kteří se chovali zodpovědně, dbali o své zdraví a ukládali si peníze pro případ nouze či nemoci. Jenže až ty peníze budou potřebovat, žádné v pokladně nebudou. Budou vydány na pomoc nezodpovědným, riskujícím, pohodlným. Hledačům komfortu, bezohledně přehlížejícím neoddělitelný diskomfort.
Je nutné přehodnotit oprávněnost principu solidarity, povinnosti pomáhat lidem, kteří vědomě přijali rizikové formy chování v jakékoli sféře života. Svět se rychle mění a ubývá zdrojů pro pomoc nezodpovědným a neukázněným. Nebo jinak řečeno, pokud budeme nadále pomáhat nezodpovědným, budou na jejich chyby stále více doplácet zodpovědní. Bolestí a smrtí. A začnou přemýšlet nad tím, zda se jim vyplatí chovat se v takovém podivném světě slušně.
Použitá literatura:
-
GORDON, M. (2000): Problems of an Aging Population in an Era of Technology. In.: J Can Dent Assoc 2000; 66:320-2
-
LEE, R, SKINNER, J. (1999): Will Aging Baby Boomers Bust the Federal Budget? In.: Journal of Economic Perspectives, Volume 13, Number 1, Winter 1999, pages 117–140.
-
Oxford Health Alliance working group (2005): Economic consequences of chronic diseases and the economic rationale for public and private intervention. Draft for circulation to participants of OHA 2005 conference, 21 October 2005.
-
THE OREGON DEPARTMENT OF HUMAN SERVICES (2003): Pre-Diabetes. Borderline no more. In.: CD Summary, December 2, 2003, Vol. 52, No. 24.
UPOZORNĚNÍ: Tato informace není zamýšlená jako náhrada za odbornou péči. Před zahájením cvičebního programu nebo před zásahem do stravovacího režimu se vždy poraďte s odborníkem.
Copyright © 2006 PaedDr. Vladimír Kolouch, Ph.D.
Všechna práva rezervována. Rozšiřování nebo rozmnožování tohoto článku nebo jeho částí jakoukoli formou – ať již mechanickou či jinou, v současnosti známou nebo v budoucnosti vyvinutou, včetně xerokopií, fotokopií, zaznamenávání a přenášení na počítačích či v počítačových sítích – je bez písemného schválení autora zakázáno.
Mohlo by vás zajímat
Jak předcházet obezitě?
Lidí s nadměrnými zásobami tělesného tuku neustále přibývá, a to přes enormní snahu lékařů a úředníků, zodpovědných za zdraví populace. Když vidím některé lékaře a zaměstnance ministerstva zdravotnictví, ani se…
Více informacíKomfortem k diskomfortu
Prožíváme okamžiky příjemé i nepříjemné. Někdy se daří, jindy naopak na co sáhneme, to se zhatí. Jsou dny slunné a příjemné, jsou ale i dny deštivé a odporné, do nichž by člověk psa nevyhnal. Již bible se zmiňuje…
Více informacíPříliš dobré na to aby to mohla být pravda?
Když píši některé články na stránky fitnet, mám pocit, že čtenáře příliš netěším. Zastávám trvale názor, který jsem poprvé slyšel od profesora Václava Hoška, vynikajícího sportovního psychologa a bývalého děkana…
Více informací