• Novinky
• Zajímavosti
• Zdraví
• Postava
• Výživa
• Stárnutí
• Pro trenéry
• Otázky a odpovědi

Naléhavě vám doporučuji návštěvu odborníka v oblasti fitness

Situace v oblasti zdraví se v naší zemi v posledním půlstoletí velmi změnila. Mnozí dnešní občané ještě vyrůstali v době, kdy bylo zdravotnictví zadarmo. Člověk žil, staral se o rodinu, pracoval, bavil se. Když se necítil dobře, zašel k lékaři. Poseděl v čekárně před ordinací, pozdravil se s lékařem, řekl co jej trápí. Lékař koukl do krku, změřil tlak případně teplotu, poslechl plíce a srdce, poradil a napsal recept. V lékárně se vyzvedl lék, pár dní se poleželo a zase bylo dobře. To vše bylo zadarmo a vlastně to stálo jen trošku času v čekárně před ordinací a ve frontě v lékárně. Dnes nás stejný proces přijde na pár stovek. A pokud je nemoc vážnější, může to přijít během jediného roku i na pár desítek tisíc. Logicky z toho vyplývá, že bychom se o své zdraví měli více starat. Soustředit se na prevenci. Zabránit vzniku nemocí. Protože jak se jednou dostaneme do soukolí českého zdravotnictví, nedoplatíme se. Případně předčasně zemřeme, protože si nebudeme moci zaplatit “nadstandard”.

V posledním půlstoletí se velmi podstatně změnil i náš denní režim. Méně se pohybujeme. A spektrum našeho pohybového projevu se zúžilo. Jinak řečeno, snížila se kvantita pohybu a změnila se kvalita pohybu. Daleko více času trávíme sezením. Přitom sezení bylo vědci označeno za samostatný rizikový faktor vzniku chronických neinfekčních onemocnění. Sedíme v dopravních prostředcích, v kancelářích, na poradách a jednáních, u počítačů, televize, v kině, divadle, kavárně, hospůdce atd. Pokud se pohybujeme, jedná se většinou o lehkou chůzi nebo popocházení po bytě či kanceláři. Mnohdy za týden nezvedneme ani jednou ruce nad hlavu, nemusíme se předklánět, otáčet, jít po šikmém povrchu. A již vůbec nemusíme nic těžkého zvedat, nosit, házet nebo tlačit. Naše svalové buňky, naprogramované na práci v širokém spektru zátěže, jsou využívány jen na bazální hladině. To vede k jejich adaptaci směrem dolů až k jejich odumírání. K sarcopenii. A ta představuje závažný problém.

Jak dojde ke snížení množství svalové hmoty, klesne energetický výdej organismu, nedochází k odpovídající stimulaci orgánů a orgánových systémů, zajišťujících svalovou činnost, řídnou kosti, mění se tah v oblasti kloubů a tím je navozeno jejich poškozování. Svaly tvoří až 40% hmotnosti těla a proto změna jejich stavu má na naše zdraví dramatický dopad. Důsledkem pozvolna nastupujících maladaptací při nedostatečné stimulaci svalů je nadváha, obezita, metabolický syndrom, insulinová resistence. Tyto stavy představují dokořán otevřenou bránu do chronických neinfekčních nemocí. Vedou k infarktům, mozkovým příhodám, diabetu, nádorovým onemocněním atd. Potřebujeme pomoc lékaře. Ale lékař nás dnes zadarmo ani nepozdraví. Platíme, platíme a platíme. A budeme platit víc a víc a víc.

Některé nemoci přijdou, ať člověk dělá co chce. Bohužel. Ale jiné nemoci jsou důsledkem způsobu života. K takovým patří i chronické neinfekční choroby. Nemoci, které v dnešní době zodpovídají za zhruba 75% všech úmrtí. Ty se neobjeví ze dne na den. Jejich příčinou není to, že v naší blízkosti někdo kýchl nebo že jsme snědli něco špatného. Tyto nemoci se vyvíjí i desítky let. Vinou nevhodného způsobu života. Vinou nedostatku pohybu. Jak se jednou naplno projeví, je jejich léčba nesnadná. Dají se jen více či méně kontrolovat. Ale to není zadarmo. A tak nás takové léčení bude brzy stát “majlant”. A platí zde pravidlo “pozdě bycha honit”.

Cvičení v dnešním světě představuje nejefektivnější postup, jímž je možné udržet si zdraví. To není věta, kterou jsem si vycucal z prstu. Objevuje se stále častěji ve výsledcích nejkomplexnějších vědeckých studií. Ostatně existují kvalitní publikace, které přináší jasné důkazy pro toto tvrzení (Bouchard et al., 1994, Nieman, 1998, Paffenberger, 1996). Snad proto o cvičení se svými pacienty nehovoří lékaři. Zdravý národ je pro ně noční můra. Nikdo by nepotřeboval jejich pomoc. Nemohli by vydírat špinavým stylem “Náš exodus, váš exitus”. Lékaři nemají zájem abychom byli zdraví. Nikde na světě. Oni bohatnou na naši nemoci, bolesti, na předpisování prášků, injekcí a chemoterapií. Přitom se snad 90% populace chová způsobem, který vede již ve středním věku do ordinace nebo nemocnice. A odtud je zpět ke zdraví cesta nesnadná až nemožná.

Pravidelné, přiměřené cvičení nás chrání před vznikem a rozvojem řady nemocí. Od diabetu, hypertenze, deprese až po nemoci srdce a rakovinu. Přesto větší část populace většiny zemí světa necvičí. Za jednu z příčin považují odborníci fakt, že lékaři cvičení svým pacientům nedoporučují, případně o něm jako o modalitě léčby nehovoří. Jednak na to nemají moc času, nezvyšuje to jejich příjmy ba dokonce je může snížit, nemají znalosti z oblasti hodnocení zdatnosti pacientů a neumí pro ně sestavit individuální cvičební program. Nikdy se to na lékařské fakultě neučili. Proto se v praxi vytvořila nová skupina odborníků - profesionálové v oblasti fitness. Ti dokáží sestavit pro zájemce optimální strukturu cvičení a tím nejen zastavit proces zhoršování zdraví a rozvoje chronických neinfekčních nemocí, ale navodit zlepšení zdatnosti, výkonnosti a zdraví. Tělesného i duševního.

ACSM (American College of Sports Medicine) ve svém prohlášení, presentovaném vicepresidentem programu “Exercise is Medicine” Dr. Adrianem Hutberem, uvádí: “Věříme, že v nepříliš vzdálené budoucnosti bude pacient pokaždé, když navštíví svého lékaře, povzbuzen ke cvičení a bude mu doporučen kvalitní profesionál z oblasti fitness”. President ACSM Dr. Robert Sallis jeho slova doplňuje: “Když u svého pacienta zjistím střevní potíže, nemám problém s tím, poslat jej k odborníkovi na vyšetření střev. Stejně tak když vidím, že pacientovi prospěje cvičení, nemám problém odeslat jej k odborníkovi v otázkách cvičení". Takovými odborníky jsou instruktoři fitness, osobní trenéři, fitness konzultanti.

Nevyjadřuji se obvykle o lékařích právě uctivě. Samozřejmě ovšem současně uznávám, že je stále hodně dobrých lékařů. Zodpovědných, chytrých, ochotných, příjemných. Jedním z nich je jistě i MUDr. Petr Lukeš. Před takovými lékaři smekám. A vážím si jich. Dovolím si citovat jeden z názorů tohoto lékaře. “Po sametce jsme začali prohližet děti v ordinacích a ne ve škole a já jsem z celé kunštátské školy “vytestoval” 45 dětí, které měly vyšší krevní tlak. Byl tam jeden, který měl tlak 180/120. Poslal jsem ho do nemocnice a za 14 dnů ho vrátili, že mu tlak klesl, s diagnózou “juvenilní hypertenze”. Za tří měsÍce se objevil v ordinaci znovu, tak jsem mu změřil tlak a zase měl 180/120. Tak jsem ho poslal znovu do špitálu. On byl za tři neděle zpět, diagnóza potvrzená. Náhodou jsem se octl o desáté přestávce ve škole a z těch 45 dětí jsem potkal minimálně polovinu, jak chodí po chodbě a každé si nese pytlík slaných buráků nebo čipsů. Říkal jsem jim “děcka nejezte to, vždyť ten vysoký tlak máte z toho!” Byli před pubertou nebo už v pubertě a tak mi řekli: “Nestarejte se”. Pozval jsem si rodiče a začal jsem jim to vykládat. A zrovna matka toho, co měl tlak nejvyšší, neměla na synka čas, ale byla velice šikovná podnikatelka. A tak jsem jí doporučil, ať toho podnikání nechá, protože nebude mít dědice. Ona mě řekla, ať mu dám nějaké patáky a nestarám se, co jí. Takový tlak, jako měl jeji syn ve 13 a půl letech má dospělý chlap v pětasedmdesáti. A to srdce to nevydrží déle než pět, sedm let; kdyby byl sportovec, tak deset. On je mladý, dejme mu dvojnásobek, dejme mu patnáct. To se stalo v roce 1993. Kluk dnes má 28, je v invalidním důchodu, váží 130 kilo a chodi se dívat na děcka, jak bruslí a sportují. Pohybuje se jak malý Golem a moje prognóza se asi naplní” (Melkusová, 2011). Tolik slova kvalitního lékaře. Smutná slova.

V naší zemi se zvyšuje počet “osobních bankrotů”. Lidé, podle tisku, mají nízkou finanční inteligenci. Vypůjčí si peníze a dostanou se do dluhové pasti. Jiní lidé se zodpovědně rozhodují, neriskují, když se dostanou do finanční tísně, omezí spotřebu a snaží se více pracovat. Jakmile svoji situaci urovnají, tvoří si rozumné zálohy peněz “pro zlé časy”. Totéž je v oblasti zdraví. Tady je ale “zdravotní inteligence” lidí možná ještě na nižší úrovni. Do zdraví se neinvestuje vůbec. Kupuje se sviňstvo, které nám do supermarketů vozí s tolik propagované Evropské unie, a které je označováno termínem “potraviny”. Lidé nechodí cvičit do fitcenter, nevyužívají znalostí a dovedností nové profese “fitness profesionálů”. Jenže když onemocníme, neexistuje “oddlužení” nebo “osobní bankrot”. Následuje předčasná smrt !!!

Návštěva lékaře, pobyt v nemocnici, konzumace léků a další náklady za ztracené zdraví se stále více prodražují. Proto by se logicky měla zvyšovat péče o zdraví. Snaha chovat se tak, abychom vzniku nemocí předcházeli. Od většiny lékařů podnět v tomto směru nepřijde. Nepřijde ani od politiků. Těm se lépe ovládá národ slabochů a lenochů. Každý mladý člověk si dnes musí uvědomit, že o své budoucnosti rozhoduje sám svým vlastním jednáním a chováním. Je nutné, aby si každý uvědomil, že cvičení představuje jednu z nejúčinnějších intervencí ve snaze udržet si do vysokého věku zdatnost, výkonnost a zdraví.

Dále se musí dostat do obecného povědomí skutečnost, že existují profesionálové v oblasti fitness. Odborníci, kteří dokáží vyhodnotit vstupní stav zájemce o cvičení a sestavit pro něj optimální program cvičení, úprav stravy a regulace stressu. Tyto odborníky školíme a zajišťujeme pro ně rozšiřující vzdělání. Na špičkové úrovni.

Neinvestujte do důchodových fondů a do jiných forem ukládání peněz na stáří. Jakmile se někde nahromadí více peněz, najdou se i darebáci, kteří daný fond dříve nebo později “vytunelují”. Rozkradou. Podívejte se na současné politiky. Nikdo z nich nedává záruku, že svoje peníze ještě někdy uvidíte. Investujte do vlastního zdraví. Dokud jste zdraví, můžete pracovat a peníze si kdykoli vydělat. Jak onemocníte, jste v pasti! Ve “zdravotní pasti”, která má daleko děsivější dopad na náš život, než jakákoli "dluhová past"!

Zaplaťte si služby odborníka v oblasti fitness - instruktora fitness, osobního trenéra, fitness konzulanta, kouče životního stylu. Je to nejlepší investice, kterou můžete v dnešní době udělat.

Na závěr další citace špičkového vědce v oblasti sportovní medicíny, profesora Blaira: “Publikovali jsme hodně učebnic a knih na téma vztahu mezi cvičením a úrovní zdraví. Vyplývá z nich jasně, že lidé s nadváhou, kteří jsou zdatní, mají nižší riziko vzniku nemoci resp. předčasného úmrtí v porovnání s nezdatnými lidmi normální hmotnosti”. Zdatnost nezískáme návštěvou u lékaře nebo polykáním prášků. Zdatnost získáme a udržíme cvičením. Vhodným cvičením. Vhodné cvičení nám pomohou sestavit profesionálové v oblasti fitness.

LITERATURA

1. BOUCHARD, C. et al.(1994): Physical Activity, Fitness, and Health. Champaign, Human Kinetics (1055 stran).
2. MELKUSOVÁ, J. (2011): Volné 4. pokračování rozhovoru s nekonvenčním důchodcem MUDr. Petrem Lukešem. In.: Boskovicko, 2. srpna.
3. NIEMAN, DC. (1998): The Exercise-Health Connection. Champaign, Human Kinetics.
4. PAFFENBARGER, RS, OLSEN, E. (1996): Lifefit. An Effective Exercise Program for Optimal Health and a Longer Life. Champaign, Human Kinetics.
5. READ, K. (2012): Can more push-ups mean fewer pills? In.: Star Tribune, January 10th.

UPOZORNĚNÍ: Tato informace není zamýšlená jako náhrada za odbornou péči. Před zahájením cvičebního programu nebo před zásahem do stravovacího režimu se vždy poraďte s odborníkem.

Copyright © 2012 PaedDr. Vladimír Kolouch, Ph.D.

Všechna práva rezervována. Rozšiřování nebo rozmnožování tohoto článku nebo jeho částí jakoukoli formou – ať již mechanickou či jinou, v současnosti známou nebo v budoucnosti vyvinutou, včetně xerokopií, fotokopií, zaznamenávání a přenášení na počítačích či v počítačových sítích – je bez písemného schválení autora zakázáno.

Mohlo by vás zajímat