• Novinky
• Zajímavosti
• Zdraví
• Postava
• Výživa
• Stárnutí
• Pro trenéry
• Otázky a odpovědi

Necháte si poradit od lékárníků?

Zaslechl jsem tu zprávu ráno v rozhlase když jsem si chystal snídani. Tři miliony občanů České republiky trpí metabolickým syndromem a jsou tak vážně ohroženi nemocemi srdce a cév. Koledují si o infarkt nebo o cukrovku. Přitom většina postižených o závažnosti svého stavu neví. Proto ani proti blížícímu se velmi reálnému nebezpečí nic nepodnikají. Žijí si svým navyklým způsobem života. Jezdí v autech, sedí u počítačů, televizorů nebo nad půllitrem v hospůdce, radují se nebo jsou zoufalí z výsledků fotbalistů na mistrovství Evropy, chystají se na dovolenou a plánují si život na dalších padesát let. Pokud ale půjdou dosavadním směrem, může jejich životní pouť skončit neradostně, předčasně a náhle.

Nyní jsem si obsah zprávy o zoufalém stavu české populace přečetl v denním tisku (iDnes). Autorka článku konstatuje, že se metabolický syndrom nijak významně neprojevuje, nenutí nás ulehnout do postele, pít čaj s citronem a potit se. Dá se s ním celkem bez obtíží a nejednou dlouhá léta žít. Jen máme trochu větší objem v pase a při zvýšené námaze se snadno zadýcháme. Jenže dnešní doba nás k jakékoli zvýšené námaze nenutí a tak se s tímto varovným znakem setkává jen málokdo. Záludností metabolického syndromu je to, že se vyvíjí deset a více let a že se nedá jednoduše vyléčit. Například klasickým polykáním prášků a „šetřením se“.

Článek definuje nejčastěji uváděné znaky metabolického syndromu:

• obvod pasu u mužů více než 102 cm, u žen více než 88 cm,
• snížená hladina HDL cholesterolu,
• krevní tlak vyšší než 130/85,
• zvýšená hladina cukru v krvi,
• zvýšená hladina tuku v krvi
   
   

Na článku mne nejvíce zaujala následující věta: „Lékárníci rozjíždějí kampaň: budou lidem radit, jak se bránit proti infarktu či cukrovce“. Čtu denně výsledky vědeckých výzkumů, přehledy poznatků v daných oblastech (review articles) a komplexní publikace, věnující se otázkám ovlivňování zdraví, zdatnosti a výkonnosti populace. Ještě jsem nenašel výzkum, který by  prokázal pozitivní vliv léků na zdatnost člověka. Lék je koncentrace konkrétní látky, která v těle kompenzuje nějakou konkrétní a obvykle akutní poruchu. Léky máme brát krátkodobě a v co nejmenších množstvích. Podle amerických statistik představují následky vedlejších účinků  léků šestou - a podle přísnějších kritérií dokonce čtvrtou - nejčastější příčinu úmrtí. Řadí se tedy hned za nemoci srdce, nádorová ochoření a mozkové příhody. Brát proti metabolickému syndromu léky je jako vlézt z bláta do louže.

Lékárny jsou dnes k prasknutí přecpány vitaminy, minerály a různými doplňky výživy. Přitom se v poslední době zvyšuje počet článků, varujících před neuváženou konzumací těchto produktů. Některé výzkumy prokázaly, že lidé konzumující dlouhodobě vitaminy C, E a A umírají v průměru o 5-15 let dříve v porovnání s lidmi, kteří tyto vitaminy nekonzumovali. Jenže prodávat vitaminy je dobrý kšeft. A tak se v lékárnách s těmito produkty přímo roztrhl pytel. A každý lékárník vám ochotně a zasvěceně vysvětlí, jak jsou multivitaminové přípravky pro zdraví absolutně nezbytné. Mohu se ptát: jsou lékárníci tak hloupí nebo nevzdělaní? Jde jim skutečně jen o kšeft a to i za cenu, že jejich zákazníci budou předčasně umírat?

Dále mne zaujala následující věta: „Není pravda, že by se s metabolickým syndromem nedalo bojovat. Mnohdy stačí upravit jídelníček nebo začít sportovat”. Tato věta je ve své podstatě pravdivá. Jen je psaná zastaralým, doslova archaickým jazykem. Myslím tím tu její část, v niž je použito slovo “sportovat”. Pojem “sport” je nerozlučně spjat se soutěžením. A v posledních desetiletích také se slovy "agresivita", “zranění”, “podvádění”, “anabolické steroidy” nebo “doping”. Sportují mladí lidé proto, aby se v soutěžích utkali se stejně trénujícími mladými lidmi a dosáhli vítězství. Protože ve sportu je spousta peněz, tak jde obvykle o “vítězství za každou cenu”. Stále častěji se setkáváme s tím, že uprostřed utkání zemře mladý fotbalista nebo že bývalý sportovec umírá v relativně mladém věku (40-60 let) na nemoci, které se rozvinuly v souvislosti s dopingem. Dnešní sport nemá se zdravím nic společného.

Metabolickým syndromem trpí většinou lidé po čtyřicítce. Nabízet jim “sportování” je nevhodné a doslova nebezpečné. Mají obvykle málo svalové hmoty, nadměrné množství tuku a jejich oběhový systém je nevýkonný. Náhlé zvýšení tělesné zátěže, podmíněné emocemi doprovázejícími sportovní klání, vede spíše k infarktu, natažení nebo natržení svalů případně k poškození kloubů. Tito lidé potřebují, aby odborník diagnostikoval jejich okamžitý stav, sestavil jim citlivý program, který bezpečně povede k pozvolnému zastavení negativních změn v těle a navodí změny pozitivní. Tito lidé potřebují změnit myšlení, nastavit nový hodnotový žebříček, vidět problematiku zdraví a nemoci z jiného úhlu.

Pokud potřebuji provést nějakou opravu auta, jdu k automechanikovi. Pokud potřebuji ostříhat, jdu k holiči. Nechápu, proč by měli holiči pořádat kampaň za lepší seřízení motorů našich aut. Nechápu, proč chtějí lékárníci rozjíždět kampaň a radit lidem, jak se bránit proti infarktu či cukrovce. Proti infarktu a cukrovce neexistuje a nikdy nebude existovat žádný lék. Lidé, kteří trpí metabolickým syndromem nemusí chodit do lékárny a zbytečně zde vyhazovat peníze za přípravky nebo léky, které jejich život spíše zkrátí než prodlouží. A které již vůbec nemohou pozitivně ovlivnit kvalitu jejich života.

Lidé ohroženi metabolickým syndromem mají vyhledat služby odborníků v oblasti cvičení - osobních trenérů, instruktorů fitcenter, fitness konzultantů. Musí od nich získat informace, jak správně cvičit, jak u cvičení dýchat, jak se rozcvičit, jak zvyšovat intenzitu a objem zátěže, jak cvičit po vynuceném vynechání cvičení, jak skloubit cvičení se stravou, jak zařadit cvičení do konceptu konkrétního života, jak po cvičení optimálně regenerovat. Protože jen tyto informace mohou lidem pomoci získat znovu ztracenou svalovou hmotu, zbavit se tuku v oblasti pasu, výrazně zvýšit kapacitu oběhového systému a zlepšit kvalitu života. Bezpečně a spolehlivě. Bez nebezpečných vedlejších účinků!

Pro osoby s metabolickým syndromem je nejvhodnějším prostředím pro navození pozitivních změn moderní fitcentrum. To je dnes v dosahu většiny obyvatel této země. Jen je nutné je hledat. Místo obligátního usednutí do křesla před obrazovku, ke stolu v kavárně, cukrárně nebo hospůdce, musíme zvednout kabelu s oblečením na cvičení a zajet či zajít do fitcentra. Cvičení na jednotlivých přístrojích umožní citlivě a cílevědomě navodit nárůst svalů, změnit kompozici těla a zbavit se přebytečného tuku. Investice do cvičení s osobním trenérem časem vyhodnotíte jako nejlepší investici svého života!

LITERATURA:

1. FRYDECKÁ, L. (2008): Roste vám břicho? Pozor na infarkt, radí lékárníci. In.: idnes.cz, 13. června.
2. PLOWMAN, S, SMITH, DL. (2003): Exercise Physiology for Health, Fitness, and Performance. Second Edition. Pearson Education, Inc.
3. SARGENT, MG. (2005): Biomedicine and the Human Condition. Challenges, Risks, and Rewards. Cambridge, Cambridge University Press.
4. TENENBAUM, G, EKLUND, RC. (2007): Handbook of Sport Psychology. Third Edition. Hoboken, New Persey, John Wiley & Sons, Inc.

Copyright © 2008 PaedDr. Vladimír Kolouch, Ph.D.

Mohlo by vás zajímat