• Novinky
• Zajímavosti
• Zdraví
• Postava
• Výživa
• Stárnutí
• Pro trenéry
• Otázky a odpovědi

Nová povinnost rodičů

Rodiče vždy v historii lidstva pečovali s láskou o svoje děti. Snažili se pro ně vybudovat a zajistit lepší životní podmínky, než jaké měli oni sami. Pokud se to podařilo, byli šťastní. V rámci tohoto hlavního úkolu vedli děti ke slušnosti, zodpovědnosti a pracovitosti. Usilovali o to, aby se dobře učily, byly čisté a upravené, měly dost jídla, chovaly se k ostatním zdvořile, dokázaly se v dospělosti o sebe postarat, To se v podstatě nezměnilo. I dnešní rodiče s láskou dbají na to, aby děti byly čisté, zdvořilé a vzdělané. Jen jim přibyla jedna nová, nesmírně závažná povinnost. Postarat se o to, aby děti měly optimální množství svalů a co nejméně zásobního tuku. Aby na startovní čáře samostatného života nestály s handicapem sarcopenie, nadváhy nebo dokonce obezity. Podobnou povinnost předchozí generace rodičů neměly.

Dnešní mladí lidé žijí v obesogenním prostředí, které je z pohledu života nevhodně ovlivňuje. Hlavně dívky vstupují do reprodukční fáze života s výraznou nevýhodou. S nevhodnou kompozicí těla, nadváhou nebo obezitou. Podle statistik z roku 1977 trpělo nadváhou 1,3% mladých mužů a 11,3 % mladých žen ve věku do 19 let. Takže zhruba třináct mladých lidí ze sta mělo problémy s hmotnosti. A to v sedmdesátých letech vlastně začínal trend nárůstu tělesné hmotnosti a negativních změn kompozice těla. Ten se dotkl všech věkových kategorií. Vědci dnes bijí na poplach, protože se zvyšuje počet žen v reprodukčním věku, které mají nadměrné tukové zásoby. A takové ženy mají problémy otěhotnět, rodí se jim častěji postižené děti případně jejich potomci mají zvýšenou tendenci k nadváze a obezitě v dětství, dospívání i dospělosti. Je to bludný kruh. Pokud jej rázně nepřetneme, povede k zkáze lidstva.

Jak ukazuje přiložený graf, mladí lidé stále představují nejštíhlejší složku společnosti. Ale problémy s hmotností má již 17% z nich. Sedmnáct ze sta. Přitom tyto grafy, které uvádí všeobecná zdravotní pojišťovna, vychází z hodnocení pomocí BMI. A toto kritérium neříká nic o kompozici těla. O tom, kolik z naší celkové hmotnosti představuje svalstvo a kolik tuk. Můžeme vážit například 75 kilogramů a být štíhlí a zdatní. Na naší hmotnosti se podílí 10% tuku (7,5 kg) a zbytek je aktivní tělesná hmota (67,5 kg). Máme vysokou hodnotu bazálního metabolismu (2.075 kcal/den) a snadno udržujeme energetickou rovnováhu. Při stejné tělesné hmotnosti mužeme ale také mít 35% tuku (26,25 kg) a pouhých 48,75 kg aktivní tělesné hmoty. Naše hodnota bazálního energetického výdeje bude nízká (1.500 kcal/den) a tím bude téměř nemožné zabránit vzniku chronické pozitivní energetické bilance. Rozdíl v hodnotě bazálního energetického výdeje u takto rozdílných osob stejného věku, stejné výšky a stejné hmotnosti je přibližně 575 kcal/den, tj. více jak 4.000 kilokalorií za týden. Více jak 200 tisíc kilokalorií za rok! To je množství energie, uložené ve 22 kg tuků!

V životě jsou období, která jsou pro další vývoj daného organismu klíčové. Pokud v takovém období nedojde k optimální, přírodou očekávané, stimulaci konkrétních orgánů a orgánových systémů, nastane maladaptace. A již nikdy není možné dosáhnout původního geneticky naprogramovaného rozvoje. Pokud například chybí dítěti lidská společnost, již nikdy se z něj nemůže stát normálním člověkem. To dokázaly případy “vlčích dětí” v Indii, jak to popisují ve svých skvělých pracích Zdeněk Matějček a Josef Langmeier (Psychická deprivace v dětství). Vědci předpokládají, že v dětství existuje i jisté “kritické okno” pro vytvoření podmínek ke vzniku celoživotní neřešitelné nadváhy. Dnešní děti žijí v obesogenním prostředí. Které na světě existuje zhruba pouhých 30 let. Děti prochází citlivým “kritickým oknem” formování hmotnosti bez jakékoli podpory rodičů. Protože rodiče o existenci tohoto konceptu nemají nejmenší potuchy. A ani neví, jak poradit. Nemohou své děti chránit před jedním z největších nebezpečí dnešního světa. O těchto věcech obšírně informujeme v rozšiřujícím kurzu “Kontrola hmotnosti”. Stále více dětí tak vstupují do života s velkou nevýhodou. S nevýhodou, kterou nebudou schopny v dalších fázích života plně odstranit. Rodiče je na tento svět nedokázali dobře připravit. A tím jsou ohroženy nejen jejich děti, ale i další generace. Protože obezita matek představuje pro dítě stejné riziko, jako kouření nebo konzumace alkoholu.

Pokud do dnešní doby něco ohrožovalo reprodukční kapacitu ženy, pak to byla podváha. Pokud mladá žena otěhotněla, byla v období nedostatku pravděpodobnost přivést na svět zdravého potomka značně snížená. Proto také příroda přidělila ženám podstatně větší zásobní energetickou kapacitu. Zatímco u mužů představuje essenciální tuk jen asi 3% tělesné hmotnosti, je zásoba tuku pro případné reprodukční povinnosti u žen 12%. Tyto zásoby můžeme označit jako “NZ” (kdo byl na vojně ví, že je to zkratka pro “nedotknutelné zásoby”, které měla armáda dislokované pro případ náhlého vojenského konfliktu). Ženy mají tedy větší zásobu nedotknutelných energetických zásob pro případné komplikace v reprodukčním období. Teprve zásoby energie nad oněch 12% tělesné hmotnosti představují skutečné energetické zajištění pro běžný život. Má-li tedy žena 25% tuku z celkové tělesné hmotnosti, má pro období nedostatku za normálních podmínek (tedy když není těhotná) možnost čerpat jen z 13% těchto zásob. Zbývajících 12% je zablokováno pro stav těhotenství (NZ). Ty tělo neuvolní.

Žijeme ale v období, které neklade žádné výraznější nároky na naši zdatnost a výkonnost. Zato nám nabízí spoustu pohodlí a zábavy. A nejvíce pohodlí a zábavy jsme vytvořili pro děti. Děti dnes již nechodí pěšky ani do školy. Bydlel jsem desítky let v Brně-Řečkovicích nedaleko místní školy. A chodil jsem denně na procházky s pejskem své dcery, která v tu dobu žila v Anglii. Viděl jsem jak rodiče přiváží děti ke škole, a jak pro ně často i jezdí a odváží je zase domů. Ještě v sedmdesátých letech se před paneláky děti honily, skákaly, jezdily na kolech, hrály si s míčem. Dnes před domem nevidíte živou duši. Děti se nějak atomizovaly. Přestaly se fyzicky stýkat. Vidí se jen ve škole. Jinak si jen telefonují, posílají si sms zprávy nebo spolu komunikují pomocí mailů, programů ICQ a Skype. Sedí doma, hrají počítačové hry, surfují po Internetu nebo koukají na televizi.

V sedmdesátých letech byly dvě televizní stanice. Pro děti byl Večerníček a jedna nedělní pohádka po obědě. Dalo mi dost práce v tu dobu vyhnat svoje dcery od obrazovky a přesvědčit je, že bude lepší jít na tradiční nedělní procházku do Soběšic. To byla asi dvouhodinová příjemná procházka zalesněnou krajinou, a navíc do kopce. Se snadnější cestou domů (z kopce) to představovalo téměř čtyřhodinovou chůzi, proloženou asi dvacetiminutovým odpočinkem v příjemné hospůdce (pivko pro mne, sodovka pro dcery a tři balíčky slaných tyčinek na hryzání cestou zpět). Podle mne dobrý počin. Energetický výdej takového odpoledne jednoznačně převyšoval energetický příjem. Chůze do kopce vystavovala pohybový systém dětí vhodné stimulaci a navozovala tak tendence k nárůstu svalů. U mne zpomalovala tendenci k sarcopenii.

Od těch dob se hodně změnilo. V bytech není jeden centrální televizor, u nějž se rodina párkrát v týdnu sesedala. Obvykle jen v sobotu a v neděli. Ostatní dny byly programy nepříliš lákavé. Většina seriálů sloužila k propagaci režimu a tak se lidé až zas tak na televizi nedívali. Dnes máme televize v dětských pokojích, satelity nebo kabelovky, stovky programů. Takže je stále na co koukat. Většinou z nudy. S cílem zabít čas. Většina domácností má dnes připojení na Internet a tak děti tráví spousty času u počítačů. Obchody se v posledním půlstoletí proměnily pro děti v zákeřné pasti. V jakési zamaskované perníkové chaloupky. Všude plno sladkostí a dobrot. Reklama v televizi je zaměřena na děti. Jejím cílem je vyvolat v dětech chuť na různé ty “brumlíky” - řečeno ostřeji, přinutit děti ke konzumaci potravin, které povedou k pozitivní energetické bilanci, nadváze, obezitě, diabetu, nemocím srdce a předčasné smrti ve středním věku. Hlavně že manažéři výrobního podniku si budou moci dávat statisícové platy, koupí se větší baráky a větší auta.

Děti jsou televizí velmi ovlivnitelné. Ta má dnes dvojnásobný negativní dopad. Jednak nutí děti k pasivnímu trávení volného času, okrádá je o pohybovou stimulaci. A současně jim podstrkuje myšlenky na jídlo a na sladkosti. Supermarkety zase umístňují sladkosti k pokladnám, kde se rodiče musí věnovat placení a tak děti na nich ještě vyloudí v tom fofru kolem placení nějakou tu čokoládu. Ve školách se rozšiřuje výuka, a aby se to vše stihlo, omezují se hodiny tělesné výchovy. Odpoledne děti sedí u televizorů nebo počítačů než se rodiče vrátí z práce. Dříve byla pracovní doba od 6,00 do 14,00 a tak rodiče byli větší část odpoledne doma. Viděli svoje děti a mohli jejich chování ovlivňovat. Dnes je pracovní doba 9,00 až 17,00 a tak rodiče přichází domů až s večerem. Vše to jsou drobné vlivy. Ale jejich souhrnným důsledkem je nevhodné složení těla dítěte, Vašeho dítěte. Vašeho potomka. A možná i dalších generací.

Na závěr citace z tisku a ze statistických údajů zdravotní pojišťovny:
Česká republika se v počtu obézních propracovala na přední místo v celé Evropě. Tento problém skutečně narůstá. 21 % mužů a 31 % žen je obézních. Když sečteme nadváhu a obezitu, vyjde nám u žen alarmující číslo 68 % a u mužů dokonce 72 %. Výskyt obezity a nadváhy je u nás vyšší než v evropském průměru. Oproti zbytku Evropy je u českých mužů zejména vyšší výskyt obezity, u žen je nižší výskyt nadváhy a výrazně vyšší výskyt obezity.

13 % - kuřáků se bojí přestat kouřit, protože by přibrali
34 % - lidí trpících obezitou se snažilo již více než 5x zhubnout
39 % - žen má silně rizikový obvod pasu
42 % - obézních lidí trpí častými depresemi
45 % - lidí, kteří měli v dětství nadváhu, trpí v dospělosti obezitou
45 % - obézních lidí má potíže s vysokým krevním tlakem
45 % - lidí trpících obezitou mají oba své rodiče obézní
54 % - obézních lidí nevykonává žádnou intenzivnější pohybovou aktivitu
58 % - lidí trpících obezitou považuje svou kvalitu života za nízkou nebo velmi nízkou
77 % - mužů s nadváhou nepovažuje svá nadbytečná kila za problém

Základní povinností rodičů je řádně připravit své potomky na život. Zajistit jejich dostatečné vzdělání a komplexní výchovu. Chránit je před negativními vlivy současného světa. Jedním z největších nebezpečí dnes pro děti představuje obesogenní prostředí. Prostředí, které nezajišťuje stimulaci svalového systému a podněcuje k nadměrné konzumaci energie. Takové prostředí vytváří podmínky pro chronickou pozitivní energetickou bilanci. Chronická pozitivní energetická bilance vede zákonitě k obezitě, metabolickému syndromu, diabetu, nemocím srdce a cév. Vytváří podmínky pro kratší a méně kvalitní život.

Rodiče si toto nové nebezpečí pro své děti musí naprosto jasně a plně uvědomit. A vyvodit z tohoto poznatku odpovídající závěry. Musí vytvořit takové rodinné prostředí, které zajistí plný rozvoj pohybového systému dětí. Musí své potomky vést k pravidelné a účinné pohybové činnosti. Musí se postatat o to, aby “otevřené okno” pro rozvoj svalů, kostí, vazů, šlach a návazně všech pohyb zajišťujících orgánů a orgánových systémů těla bylo optimálně využito. Aby se tak u potomků vytvořily optimální podmínky pro dlouhý a zdravý život.

LITERATURA:

1. MEYERHOF, W, BEISIEGEL, U, JOOST, HG. (2010): Sensory and Metabolic Control of Energy Balance. New York, Springer.
2. NIEMAN, DC. (1998): The Exercise-Health Connection. Champaign, Human Kinetic.
3. NIEMAN, DC. (2011): Exercise Testing and Prescription. A Health-Related Approach. Seventh Edition. London, McGraw-Hill. Connect, Learn, Succeed
4. ODDY, DJ, ATKINS, PJ, AMILIEN, V. (2010): The Rise of Obesity in Europe. Burlington, Ashgate Publishing Company.
5. PARIZKOVA, J. (2010): Nutrition, Physical Activity, and Health in Early Life. Boca Raton, CRC Press, Taylor & Francis Group.
6. WARDLAW, GM, SMITH, AM. (2012): Contemporary Nutrition. A Functional Approach. New York, McGraw-Hill Companies, Inc.
7. WHITNEY, EN, DeBRUINE, LK, PINNA, K, ROLFES, SR. (2011): Nutrition for Health and Health Care. Belmont, Wadsworth, Cengage Learning.

UPOZORNĚNÍ: Tato informace není zamýšlená jako náhrada za odbornou péči. Před zahájením cvičebního programu nebo před zásahem do stravovacího režimu se vždy poraďte s odborníkem.

Copyright © 2011 PaedDr. Vladimír Kolouch, Ph.D.

Všechna práva rezervována. Rozšiřování nebo rozmnožování tohoto článku nebo jeho částí jakoukoli formou – ať již mechanickou či jinou, v současnosti známou nebo v budoucnosti vyvinutou, včetně xerokopií, fotokopií, zaznamenávání a přenášení na počítačích či v počítačových sítích – je bez písemného schválení autora zakázáno.

Mohlo by vás zajímat