Osteoporosa a cvičení

Kost není neměnná, jednou provždy dané struktura těla. V návaznosti na řadu faktorů se stav kostí během života mění. Kosti tvoří pasivní složku pohybového systému. Upevňují se na ně svaly, jejichž stah umožňuje pohyb částí těla nebo těla jako celku. Poškození kostí znamenalo vždy v historii lidstva vážné ohrožení života. Snižovalo podstatně schopnost postiženého se pohybovat a zajistit si dostatečné zdroje obživy. Poškození kostí bylo donedávna téměř výhradně způsobeno úrazem. Nedalo se předvídat, nedalo se proti němu něco preventivně dělat. Lidé většinu života těžce fyzicky pracovali a navíc se jen málokdo dožil věku, v němž přirozeně dochází k negativním změnám struktury kostí. Proto byly poruchy struktury kostí vzácné.

V posledních letech se v souvislosti s kostmi hovoří o dvou frekventovaných patologických stavech - osteopenii a osteoporose. Osteopenie je termín pro oslabení kostí, které zvyšuje riziko vzniku závažnějšího stavu - osteoporosy. Osteoporosa je termín pro řídnutí kostí. Označuje se též jako “tichá nemoc”, protože se neohlašuje žádnými symptomy, potížemi nebo bolestmi. Kost se pozvolna zeslabuje a mnohdy prvním příznakem jejího špatného stavu je nenadálá zlomenina. Tu může vyvolat pád, náhle zvýšené fyzické úsilí, nějaký náraz či úder na konkrétní část těla. Některé zlomeniny, například krčku femuru (kosti stehenní), naprosto znemožní pohyb a vyžadují okamžitý chirurgický zákrok. Zlomeniny obratlů páteře se mohou projevit nepříjemnými pocity v oblasti zad, poklesem tělesné výšky, změnou tvaru zad (zvýšenou kyfosou) nebo změnou držení těla.

Osteopenií trpí ve Spojených státech více jak 44 milionů občanů, což představuje 55% osob ve věku nad 55 let. Z toho u 10 milionů postižených se již jedná o osteoporosu. Jednotlivá pohlaví jsou poruchami struktury kostí postiženy rozdílně. Odhaduje se, že osteoporosou trpí 8 milionů žen a 2 miliony mužů. Jednu ze dvou žen a jednoho ze čtyř mužů ve věku nad 50 let postihne v následujících letech zlomenina kosti. Osteoporosa zapříčiňuje každoročně více jak 1,5 milionu zlomenin, z toho 300 tisíc zlomeni krčku femuru, 700 tisíc zlomenin obratlů páteře, 250 tisíc zlomenin zápěstí resp. kostí předloktí a 300 tisíc zlomenin jiných kostí těla. 

Jednotliví lidé nejsou ohroženi postižením kostí stejně. Jsou definovány jisté rizikové faktory, které pravděpodobnost vzniku postižení zvyšují. Na prvním místě je to věk nad 50 let, následují nízká hmotnost kostní tkáně, historie zlomenin u blízkých příbuzných resp. historie osteoporosy v rodině, ženské pohlaví, nízká tělesná hmotnost a křehká stavba těla, nízká hladina estrogenu u žen, amenorrhea, anorexia nervosa, nízký příjem vápníku, deficit vitaminu D, aplikace některých léků (chemoterapie, kortikosteroidy atd.), přítomnost některých chorob, nízká hladina testosteronu u mužů, nedostatek pohybu, kouření cigaret, nadměrná konzumace alkoholu, příslušnost k jistým etnickým skupinám.

Jak již bylo uvedeno, více jsou osteoporosou ohroženy ženy. Ty mohou přijít až o 20% kostní hmoty během pěti až sedmi let života po menopause. Bylo by ale chybou se domnívat, že muži se o stav svých kostí nemusí zajímat. Jak uvedla významná organizace “the National Osteoporosis Foundation” trpí tímto onemocněním 2 miliony amerických mužů a u zhruba 12 milionů se jedná o osteopenii. Můžeme se domnívat, že mezi postiženými budou především kuřáci a osoby, holdující nadměrně alkoholu nebo lidé pohybově naprosto pasivní. Jenže realita je jiná. Jak prokázal výzkum vědců z “University of Missouri-Columbia”, zvýšený výskyt oslabení kostí byl zjištěn nejen u pohybově pasivních mužů, ale i u mužů, věnujících se pravidelně cvičení, které nevyvolává nárazy  na kosti a klouby, jako jsou chůze, plavání, jízda na kole atd. (tzv. low-impact exercise).

Lidé, kteří léta cvičí, mohou být tímto zjištěním nemile překvapeni. Očekávali, že cvičení jejich zdatnost a zdraví ovlivňuje pozitivně a že je chrání nejen před obezitou, metabolickým syndromem a diabetem, ale i před negativními změnami stavu kostí. Na stránkách fitnet jsme již ale mnohokrát upozorňovali na skutečnost, že aerobní aktivita, zvláště ve spojení s omezenou stravou, vyvolává zvýšené ztráty svalové hmoty. Méně svalů znamená menší požadavky na pevnost kosti v místě úponu svalů. Jakmile se oslabí sval, snižuje organismus automaticky i hustotu kosti. Slabý sval se upíná na slabou kost, silný sval na silnou kost. Změny jsou vždy komplexní.

Vědci pod vedením Dr. Pamely Hinton měřili hustotu minerálů kostí 43 cyklistů (mužů) ve věku 20-59 let. Zjistili, v porovnání se skupinou běžců, významně sníženou hustotu v kostech celého těla, nejvíce pak v oblasti bederní páteře. U celkem 63% cyklistů odpovídal stav obratlů páteře a kostí kyčle definici “osteopennia”. U běžců bylo takto postiženo pouze 19% vyšetřených. Riziko vzniku osteopenie páteře bylo u cyklistů sedmkrát vyšší v porovnání s běžci. Za povšimnutí stojí skutečnost, že u mužů bývají osteopenie i osteoporosa často nepovšimnuty, nejsou proto léčeny a mohou vést k překvapivým, nečekaným zlomeninám. Riziko vzniku zlomeniny je u osoby s osteopenií dvojnásobně a u osoby s osteoporosou dokonce pětinásobně vyšší v porovnání s osobami, jejichž hustota kostí je optimální.

Zvýšená pohybová aktivita nás sama o sobě nechrání před negativními změnami stavu kostí. V prevenci vzniku osteoporosy nehraje podstatnou roli kvantita pohybu (kolik jsme toho nacvičili). Rozhodující je kvalita pohybu. Dnes je jasně prokázána skutečnost, že v prevenci vzniku osteopenie a osteoporosy je nejvhodnější aktivitou posilování, tj. cvičení ve fitcentru na přístrojích s měnitelnou velikostí zátěže. Případně cvičení s činkami a kladkami. Posilování navozuje v těle pozitivní dusíkovou bilanci, vedoucí k nárůstu svalové hmoty a svalové síly. Silnější sval automatický spouští procesy zvyšování minerálového obsahu kostí a tím i jejich pevnosti.

Oproti minulým staletím a tisíciletím je náš dnešní svět totálně zbaven zátěže, která vyžadovala vypětí svalů na hladině 70-90% jejich možností. Člověk, žijící klasickým způsobem dneška, proto ztrácí vinou nedostatku stimulace až 1% svalů za rok. Jak slábne sval, snižuje se i pevnost kostí. Navíc proti minulosti žijeme déle. Lékaři dokáží léčit nemoci, na které dříve lidé umírali. Věku nad 50 let se dnes dožívá 90% živě narozených. Výskyt osteopenie a osteoporosy proto bude v následujících desetiletích stále narůstat.

Cvičit ve fitcentrech mají především ženy. Jak jsme již uvedli výše, ženy mají v porovnání s muži od přírody méně svalů, nejsou povzbuzovány k silově náročným aktivitám a jejich hormonální nastavení příliš nepodporuje svalovou hypertrofii. Při dnešním způsobu života proto rychleji ztrácí během života a zvláště po menopause nejen svaly, ale i kosti. Tím se u nich podstatně zvyšuje riziko život ohrožujících a tělo deformujících zlomenin (krčku femuru a obratlů páteře). Stejně jako u mužů i u žen nejsou v prevenci vzniku a rozvoje osteoporosy účinné odlehčené formy cvičení (plavání, jízda na kole, chůze). Snaha zhubnout pomocí zvýšeného množství aerobního cvičení a omezení příjmu potravy může naopak řídnutí kostí významně urychlit.

Ve fitcentrech by se ale měl zvýšit i počet posilujících mužů. I když jsou osteoporosou a zlomeninami více ohroženy ženy, muži nejsou proti zhoršování stavu kostní tkáně imunní. Americká společnost tělovýchovného lékařství (ACSM) doporučuje dospělým osobám cvičení ve fitcentru (posilování, weight-training) třikrát týdně jednu hodinu. Tento typ tělesné zátěže chrání nejen kosti, které tvoří podklad dolních končetin, ale kosti celého těla. Tah svalů je oním rozhodujícím stimulem, navozujícím biochemické reakce, zajišťující vyšší hustotu a tím i pevnost kostí.

Nečekejte až se vám někde zlomí kost. Cvičení ve fitcentru, nejlépe pod vedením kvalitního odborníka, může vést k zesílení svalů a zpevnění kostí. Zvýší se kvalita života, sníží riziko zlomenin a invalidity.

LITERATURA:

  1. LIEBERMAN, JR, FRIEDLAENDER, GE. (2005): Bone Regeneration and Repair. Totowa, Humana Press.
  2. RECTOR, RS,  ROGERS, R, RUEBEL, M, HINTON, PS. (2007): Participation in road cycling versus running is associated with lower bone mineral density in men.
  3. WHITFIELD, JF. (2007): Growing Bone. Austin, Landes Bioscience. Second Edition.
  4. Science Daily (2007): Some Athletic Men May Risk Low Bone Density. October 18.

UPOZORNĚNÍ: Tato informace není zamýšlená jako náhrada za odbornou péči. Před zahájením cvičebního programu nebo před zásahem do stravovacího režimu se vždy poraďte s odborníkem.

Copyright © 2012 PaedDr. Vladimír Kolouch, Ph.D.

Všechna práva rezervována. Rozšiřování nebo rozmnožování tohoto článku nebo jeho částí jakoukoli formou – ať již mechanickou či jinou, v současnosti známou nebo v budoucnosti vyvinutou, včetně xerokopií, fotokopií, zaznamenávání a přenášení na počítačích či v počítačových sítích – je bez písemného schválení autora zakázáno.