• Novinky
• Zajímavosti
• Zdraví
• Postava
• Výživa
• Stárnutí
• Pro trenéry
• Otázky a odpovědi

Osteoporosa a léky

V posledním století se významně prodloužila délka života člověka. Za zhruba 100 let došlo k přibližně stejnému prodloužení průměrné délky života jako za předchozích pět tisíciletí. Tato skutečnost zaskočila politiky většiny zemí a ti se teď snaží najít způsob udržení životaschopnosti dosavadních systémů zdravotní a sociální péče. Jak bylo již před mnoha lety konstatováno, až 80% všech zdrojů vyčleněných na zdravotní péči, spotřebuje zhruba 20% obyvatel dané země. Většinu z těchto 20 procent hlavních konzumentů zdrojů zdravotní péče tvoří senioři. Protože seniorů přibývá, roste logicky i počet nemocných a tím i požadavky na hrazení jejich léčby.

Změnila se i struktura nemocí, postihujících člověka. Dříve převládaly nemoci, které během krátké doby vedly k smrti pacienta. Dnešní nemoci nastupují pozvolna, vyvíjí se mnoho let a vhodná lékařská péče dokáže pacienty udržet při životě mnohdy celá desetiletí. Proti nemocem neměli lidé v minulosti obranu. Dnes většina z nás ví, jak nemocem předcházet, případně jak napomáhat jejich kontrole. Jen málokdo ale dodržuje rozumná doporučení a upraví svůj způsob života tak, aby si zajistil zdraví do vysokého věku.

Příčiny vzniku nemocí jsou multifaktoriální. Pravděpodobnost vzniku dané choroby, doba jejího nástupu a její závažnost určují genetické předpoklady, konkrétní prostředí, způsob stravování, úroveň pohybové zátěže, hladina stressu a další faktory. Může se pak stát, že silného kuřáka nikdy nepostihne rakovina plic a na druhé straně na tuto nemoc zemře člověk, který si nikdy v životě nezapálil. To jsou ale velmi řídké stavy. Obecně platí, že zvolený způsob života významně ovlivňuje náš zdravotní stav. Čím více patogenů na sebe necháme v životě působit, čím méně salutorů naopak do života vědomě zařadíme, tím vyšší je i riziko vzniku konkrétních nemocí.

Zvykli jsme si na “krizově orientovaný přístup ke zdraví”. Pokud jsme zdraví, žijeme “nonstop”, užíváme života plnými doušky a pramálo dbáme na zdravotní osvětu. Svůj přístup ke zdraví obvykle rychle změníme poté, co “zahrozilo svrchu”, poté, co nás postihl konkrétní zdravotní neduh. Mnohdy ještě dostaneme šanci všechny dosavadní chyby napravit. Nejednou ale bývá pozdě a nemoc výrazně sníží kvalitu našeho života nebo náš život výrazně zkrátí. Přitom by mnohdy stačilo včas mírně změnit způsob stravování nebo nahradit věčné sledování nezáživných televizních programů příjemnou hodinovou procházkou.

Naše pohodlnost až lenost nahrává lékařům a výrobcům léků. Když se konečně rozhodneme lékaře navštívit, nedokáže již náš stav napravit pouhá změna životního stylu. Musíme brát léky. Jenže je obecně známou skutečností, že každý lék má kromě svého pozitivního účinku i nějaký vedlejší negativní účinek. Ten může vést po čase ke vzniku jiného závažného ochoření, které nás může ohrozit více, než nemoc, s níž jsme k lékaři původně přišli. Negativní vedlejší účinky léků představují pro současného člověka ohromnou, obecně podceňovanou hrozbu.

Lékaři také obvykle nedoporučují žádnou alternativní léčbu konkrétní nemoci. Vědecké výzkumy přitom jasně prokázaly u řady poruch zdraví výraznější zlepšení v důsledku změn stylu života než po aplikaci léků. Přesto lékaři dále výhradně předepisují léky a svým pacientům se o dalších možných alternativách léčby ani nezmíní.

Klasickým příkladem je hormonální doplňková léčba. Na začátku tohoto století byla tato léčba aplikována jen v USA u zhruba 16 milionů žen. Poté výzkumy prokázaly, že u většiny pacientek převažují negativní dopady nad dopady pozitivními. U žen léčených prášky se prokázalo vyšší riziko vzniku mozkových příhod, infarktů a některých druhů rakoviny. Podobně se prokázalo, že některé léky, běžně předepisované na depresivní stavy, měly naprosto stejnou účinnost jako placebo. Nedávno bylo zjištěno, že ženy konzumující zvýšené dávky vápníku vykazují vyšší výskyt infarktu myokardu.

Velkým problémem staršího věku, zvláště u žen, je řídnutí kostí (osteoporosa). Protože seniorů obecně přibývá a ženy se dožívají vyššího věku, roste i počet žen s vyšším rizikem zlomenin kostí. Farmaceutické společnosti přišly na trh s řadou léků, ovlivňujících hustotu kostí. Lékaři předepisují tyto léky nejen ženám s osteoporosou, ale preventivně i mnoha starším ženám. Výzkumy však prokázaly, že efekt takové léčby je mizivý.  Jedna studie vedla k závěru, že pokud bude 270 žen s pre-osteoporosou brát léky po dobu tří let, zabrání se tím vzniku jedné jediné zlomeniny.

Výrobce léků ovlivňujících stav kostí, se snaží prodat co nejvíce svých produktů. Nezmiňují se přitom příliš o negativních vedlejších účincích konkrétních farmak. Je přitom prokázáno, že některé medikamenty vyvolávají bolest kostí, jiné mohou vést ke vzniku krevních sraženin. Proto se v poslední době snaží Světová zdravotnická organizace (WHO) zabránit agresivní reklamě léků proti osteoporose v televizi a médiích a informovat pacienty o bezpečnějších prostředcích ovlivňování stavu kostní tkáně.

Kosti spolu se svaly, šlachami, vazy a kloubními pouzdry tvoří pohybový systém člověka. Tento systém je funkční pouze v případě, kdy jsou všechny jeho složky v rovnováze. Prakticky tak není možné, aby měl člověk silné svaly a šlachy a současně slabé kosti nebo naopak. Hlavním problémem této doby je nedostatek podnětů pro práci svalů. Je přetechnizováno! Téměř vše za nás dělají nějaké přístroje. Nedostatek stimulů pro činnost svalstva vede k oslabení a zmenšení nedostatečně využívaných svalů (sarcopenia). Jakmile dojde k oslabení svalu, organismus automaticky snižuje i kapacitu vazů. šlach a kostí. Základní příčinou osteoporosy tedy není nedostatek vápníku ani jiné obvykle udávané důvody.

Pokud chceme zabránit lámání kostí ve vyšším věku, musíme se celý život snažit udržet si co nejvyšší množství svalstva. Silný sval je základním předpokladem silných kostí. Silné svaly nám nespadnou zadarmo z nebe. Pokud chceme  mít svaly silné a funkční, musíme je pravidelně vystavovat odpovídající, přírodou předpokládané zátěži. Protože taková zátěž z našeho dnešního světa totálně zmizela, musíme jí do svého života vědomě a záměrně vřadit. Ideálním prostředím pro dosažení silných svalů je fitcentrum, konkrétně cvičení na posilovacích přístrojích, kladkách, lavičkách, s jednoručními a nakládacími činkami.

Pokud někdo nechal své svalstvo výrazně ochabnout, má pravděpodobně i značně oslabené kosti. Musí tedy zahájit cvičení opatrně. Nejlépe pro něj bude, když si zaplatí služby osobního trenéra nebo fitness konzultanta. Ten mu nejen sestaví bezpečný posilovací program, ale předá mu i cenné informace o stravování.

Léky má člověk brát až v okamžiku, kdy již není jiné řešení. Pohyb je geniální, přírodou koncipovaný lék na většinu nemocí dneška. Lék bez vedlejších negativních účinků. V dnešní době potřebují lidé především rady odborníků v oblasti cvičení. Řadě nemocí se dá vhodným cvičením a úpravou stravy předejít. Jen se musí začít včas. Nesmíme čekat až na krizi. Až nás nevhodný styl života přivede k léky.

LITERATURA:

1. ACSM - American College of Sport Medicine Position Stand (1995): American College of Sport Medicine Position Stand on Osteoporosis and Exercise. Mid. Sci. Sports Exert., Vol. 27, No. 4, pp. i-vii.
2. HealthDay (2008): Bone-Strengthening Drugs May Be Overprescribed. In.: HealthDay News, Friday, January 18.
3. HENDERSON, JE, GOLDZMAN, D. (2004): The Osteoporosis Primer. Cambridge, Cambridge University Press.
4. HURLEY, BF. et al. (1992): Strength training increases regional bone mineral density and bone remodeling in middle-aged and older men. In.: Research update, Keiser Sports Health Equipment.
5. OTIS, CL, LYNCH, L. (1994): How to keep your bones healthy. In.: The physician and sportsmedicine, 22 (1), Jan, str. 71-72.
6. YEATER. RA., MARTIN, RB.(1984): Senile osteoporosis. The effects of exercise. In.: Postgraduate medicine, 75(2(Feb), str. 147-163.
7.  

UPOZORNĚNÍ: Tato informace není zamýšlená jako náhrada za odbornou péči. Před zahájením cvičebního programu nebo před zásahem do stravovacího režimu se vždy poraďte s odborníkem.

Copyright © 2011 PaedDr. Vladimír Kolouch, Ph.D.

Všechna práva rezervována. Rozšiřování nebo rozmnožování tohoto článku nebo jeho částí jakoukoli formou – ať již mechanickou či jinou, v současnosti známou nebo v budoucnosti vyvinutou, včetně xerokopií, fotokopií, zaznamenávání a přenášení na počítačích či v počítačových sítích – je bez písemného schválení autora zakázáno.

Mohlo by vás zajímat