• Novinky
• Zajímavosti
• Zdraví
• Postava
• Výživa
• Stárnutí
• Pro trenéry
• Otázky a odpovědi

Těhotenství, nadváha, obezita, zdraví matky a dítěte

Tlustých lidí v historii lidstva nikdy nebylo příliš velké množství. Období hojnosti byla pravidelně střídána obdobími nedostatku a tak na nějaké stabilní zvýšení tukových zásob u větších vzorů populace nikdy nebylo dost energetických zdrojů. Pokud již někdo ztloustl, byl to nějaký ojedinělý šlechtic nebo zbohatlík, a obvykle byl spíše vyššího věku. Dívky a mladé ženy byly štíhlé. Omezené zdroje potravy a vysoká hladina habituální tělesné zátěže (práce na polích a v domácnosti) bránily nárůstu hmotnosti u většiny žen reprodukčního věku. Ženy přicházely poprvé do jiného stavu obvykle již před dosažením věku dvaceti let.

V posledních desetiletích se ledacos změnilo. Mimo jiné narostl počet mladých obézních žen. Ve Spojených státech, podle nejnovějších výzkumů (NHANES survey 1999–2002), spadá do kategorie “s nadváhou” (BMI 25,0-29,9 kg.m^-1) více jak 26% a do kategorie “obézní” (BMI >29.9 kg.m^-1) ohromujících 29% žen ve věku 20-39 let (Siega-Riz, Laraia, 2006). Britští vědci předpokládají, že v roce 2010 bude jedna pětina žen reprodukčního věku spadat v okamžiku otěhotnění do kategorie obézní (Medical News Today, 2007). Neznám údaje z České republiky, ale předpokládám, že to u nás lepší nebude. Tento stav považuje stále více lékařů za velmi varovný. Obezita v těhotenství ohrožuje zdraví matky i očekávaného dítěte (Watkins, Rasmussen, 2003).

Angličtí vědci hodnotili zdravotní záznamy 36,821 žen, které navštívily střediska péče o matku v severovýchodní Anglii v letech 1990 až 2004. Výsledky sledování ukázaly, že výskyt žen s obezitou při zahájení těhotenství vzrostl za pouhých 15 let z 9,9% na 16,0%. Pokud bude tento trend postupovat v následujících letech stejným tempem, bude v roce 2010 počet obézních těhotných žen dosahovat celých 22%. Výskyt obezity u žen reprodukčního věku vzrůstá s věkem a nízkým socio-ekonomickým postavením. Chudé ženy vykazují vyšší výskyt obezity. Ženy také dnes přichází do jiného stavu ve vyšším věku, často až mezi 30-40 lety. Způsob života do té doby se výrazně podílí na velikosti jejich tukových zásob.

Problém vidí vědci ve skutečnosti, že obezita budoucí matku i její dítě ohrožuje (Watkins, Rasmussen, 2003). Nadměrné zásoby tuku během těhotenství zvyšují riziko potratu (případně předčasného porodu), rozvoje diabetu, vzniku krevních sraženin, rozvoje preeklempsie (vysoký krevní tlak a proteinurie). U obézních těhotných žen je častější porod pomocí císařského řezu a také zvýšené riziko úmrtí během těhotenství. Obézní ženy rodí větší děti, které mají mírně zvýšené riziko úmrtí. Děti obézních matek mají vyšší pravděpodobnost, že budou samy v dospělosti obézní. John Wilkinson, ředitel organizace NEPHO (North East Public Health Observatory) prohlásil: “Obezita v těhotenství je něco, co nás náhle a nečekaně zaskočilo. Je to časovaná bomba, ohrožující veřejné zdraví”.

Proti obezitě se obecně brojí, ale bezzubě a neúčinně. Většina státem placených “odborníků” zůstává na úrovni myšlení minulého tisíciletí a v boji proti obezitě se soustředí na omezování příjmu potravy. Tento koncept je neúčinný a přispívá k vítěznému tažení obezity. My vidíme hlavní problém na druhé polovině rovnice. Dokud nebude prohlášen za neplatný první termodynamický zákon, musí být množství energie do uzavřeného systému vstupující v jistém časovém úseku rovno množství energie, tímto systémem vydané.

Svět se změnil v tom, že přívod energie je dnes dlouhodobě bezproblémový. V dosahu několika minut chůze od svého bydliště najde většina dnešních obyvatel měst i vesnic obchod s bohatou nabídkou chutných potravin. Přitom ještě v devatenáctém století 80% populace samo vypěstovalo potraviny, které konzumovalo. Většina lidí žila na vesnicích a byla životně závislá na tom, kolik potravy si v létě vypěstuje a uskladní. Když bylo potravy málo, muselo se málo jíst. Hrozilo spíše nebezpečí smrti hladem než obezita.

Muži i ženy v těch dobách trávili většinu jarních, letních a podzimních dnů zajišťování zásob na nepříznivé roční období, tj. na zimu a začátek jara. Zavařovalo se ovoce, okurky, připravovalo kysané zelí, skladovalo se maso do sádla, tvořily se zásoby mouky, cukru, medu. Navážela se pomletá mouka, pěstovaly se krávy, prasata, králíci, husy, kachny a slepice. Všechny práce kolem stavení byly fyzicky náročné, byly při nich hojně zapojeny do činnosti svaly. Tím byla jednak zajištěna jejich stimulace, jednak docházelo k relativně vysokému každodennímu výdeji energie.

Samozřejmě se dnes nemůžeme vrátit k onomu způsobu života, který představoval automatickou ochranu před obezitou. Který nutil ke každodennímu vysokému výdeji energie a bránil ztrátám svalové hmoty. Proto vznikla fitcentra. Zařízení, vybavena přístroji, umožňujícími napodobovat dříve běžné, povinné pohyby. A umožňující nastavit zátěž v jejím nejúčinnějším spektru 70-90% maxima silových možností  daného svalu. Toto spektrum zátěže z běžného života zmizelo. Buď jej do svých životů záměrně vrátíme, nebo poneseme následky.

Nejvýznamnějším důsledkem nedostatečné stimulace svalů je jejich atrofie (ubývání). Našel jsem na webu články, v nichž autoři tvrdí, že dnešní děti nemají dostatečně rozvinutý pohybový systém (svaly, kosti, šlachy, vazy, kloubní pouzdra). Vinou nedostatečné stimulace se svaly a další komponenty hybného systému nerozvinou do tvaru a velikosti, která je geneticky naprogramována. Méně svalů znamená i nižší hodnotu bazálního výdeje energie. Systém dítěte nevydává příliš energie, protože má málo metabolicky náročných tkání (až 90% energie vydáváme prostřednictvím svalů) a navíc to málo, co má, nedostatečně využívá. Deficit je na straně výdeje energie, ne na straně jejího příjmu. Takto vzniklý deficit se nedá odstranit nebo kompenzovat poklesem příjmu energie. Jedinou reálnou cestou nápravy je zvýšit pomocí posilování množství svalů a ty pak pravidelně zatěžovat.

Uvedený vzorec platí jak pro muže, tak i pro ženy. Jak napsal již v osmdesátých letech Joe Weider “Žena je člověk, člověk má svaly, nezatěžované svaly atrofují”. Problémem dnešních mladých žen je nedostatečný rozvoj svalstva. Ten tvoří základ problémů s hmotností. Je podkladem nízké úrovně bazálního metabolismu. Množství svalů nezvýšíme pomocí aerobiku, běhu nebo chůze. Tyto aktivity mohou za jistých okolností  spíše množství svalstva dále snižovat. Ženy, a zvláště ženy v reprodukčním věku, tj. ženy uvažující o založení rodiny, by měly na prvním místě posilovat.

Vědci a státní úředníci stále vymýšlí nějaké komplikované postupy řešení problémů s obezitou. Domnívám se, že zodpovědnost není na společnosti, ale na rodině. Rodiče jsou povinni připravit své děti do života tak, aby v něm prospívaly. A to jak po stránce duševní, tak i tělesné. Když dítě chodí špinavé a otrhané, neučí se, pohybuje se venku v nočních hodinách, mohou být rodiče pozváni na odpovídající úřad a musí se zodpovídat z nedostatečné péče. Dítě jim může být i odebráno. Když ale vidíme dítě fyzicky ochablé nebo naopak tlusté, jako by se nic nedělo. Přitom obezita dítěte je jasným dokladem nedostatečné rodičovské péče!

Pokud budou rodiče plnili řádně povinnosti, vyplývající z rodičovství, jejich dcery budou na začátku reprodukční fáze života štíhlé. Navíc budou vybaveny znalostmi a dovednostmi, které  jim umožní celoživotně účinně regulovat svoji tělesnou hmotnost. Pravděpodobnost patologického stavu, kdy je žena na počátku těhotenství tlustá, bude v takovém případě pouze teoretická. Chyby ve výchově jsou příčinou toho, že jedna z pěti těhotných žen je tlustá. A tím i riskuje zdraví své i svého dítěte.

Co má dělat dnešní mladá dívka, která neuřídila svoji hmotnost a přitom hodlá založit rodinu? Měla by přestat uvažovat o dietách a jiných neúčinných postupech regulace hmotnosti. Měla by se soustředit na onu výše popsanou druhou stranu rovnice - na výdej energie. Zde je nejprve nutné zvýšit množství svalstva cvičením ve fitcentru a následně zvýšit výdej energie některou doplňkovou aerobní aktivitou. Souběžně musí i změnit způsob stravování. Není jednoduché vše vzájemně skloubit. Proto je výhodné zaplatit si služby odborníků v otázkách cvičení. Odborníci ji naučí cvičit na přístrojích a s činkami, zajistí vysokou adherenci ke cvičení, rozumně a citlivě doporučí optimální množství aerobního cvičení a vhodné protahovací cviky.

Cesta k pevné, souměrné postavě, k optimální kompozici těla není procházka růžovou zahradou. Najít správnou cestu je nesnadné. Proto je rozumné si zvolit správného průvodce, alespoň v její první, nejnesnadnější části. Pokud ale žena, uvažující o založení rodiny, chce pro sebe a své dítě udělat to nejlepší, musí se na tuto cestu vydat. Protože tím zvýší vyhlídky na bezproblémový průběh těhotenství, rychlý návrat k původní hmotnosti po porodu.  A vytvoří tak optimální podmínky pro zdravý vývoj svého dítěte.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

LITERATURA:

1. BUTLER, JM. (1996): Fit and Pregnant. The Pregnant Woman's Guide to Exercise. New York, Acorn Publishing.
2. CLAPP, JF (1998): Exercising through Pregnancy. Champaign, Human Kinetics.
3. HESLEHURST, N, ELLS, LJ, SIMPSON, BATTHERHAM, HA, WILLKINSON, J, SUMMERBELL. CD. (2007): Trends in maternal obesity incidence rates, demographic predictors, and health inequalities in 36 821 women over a 15-year period.” In.: BJOG: An International Journal of Obstetrics and Gynaecology,  114 (2), 187-194.
4. HOLSTEIN, BB. (1988): Shaping up for a Healthy Pregnancy. Champaign, Human Kinetics.
5. Medical News Today (2007): Too Many UK Women Are Overweight At Start Of Pregnancy. In.: MNT, 29 Jan. 
6. PIRIE,  L. (1981): Pregnancy  and sports  fitness. Tuscon,  Fisher Books, 1981. 
7. SIEGA-RIZ, AM, LARAIA, L. (2006): The Implications of Maternal Overweight and Obesity on the Course of Pregnancy and Birth Outcomes. In.: Maternal and Child Health Journal. 
8. SAMUELS, M., SAMUELS, N (1986).: The well pregnancy book. New York, Summit Books. 
9. WATKINS, ML., RASMUSSEN, SA., et.al. (2003): Maternal Obesity and Risk for Birth Defects, Pediatrics Vel III, No. 5, May, 1152-1158. 
10. WORK, JA. (1989):  Is weight training safe during  pregnancy? In.: Physsportsmed, 17, 3, 257-259.
11. WORTH, C. (1984): Health and beauty during pregnancy. London, UNWIN Paperbacks.
12. YMCA (1995): Fit for Two. The Official YMCA Prenatal Exercise Guide. Champaign, Human Kinetics.

UPOZORNĚNÍ: Tato informace není zamýšlená jako náhrada za odbornou péči. Před zahájením cvičebního programu nebo před zásahem do stravovacího režimu se vždy poraďte s odborníkem.

Copyright © 2010 PaedDr. Vladimír Kolouch, Ph.D.

Všechna práva rezervována. Rozšiřování nebo rozmnožování tohoto článku nebo jeho částí jakoukoli formou – ať již mechanickou či jinou, v současnosti známou nebo v budoucnosti vyvinutou, včetně xerokopií, fotokopií, zaznamenávání a přenášení na počítačích či v počítačových sítích – je bez písemného schválení autora zakázáno.

Mohlo by vás zajímat