• Novinky
• Zajímavosti
• Zdraví
• Postava
• Výživa
• Stárnutí
• Pro trenéry
• Otázky a odpovědi

Update

Svět počítačové techniky patří k nejdynamičtěji se rozvíjejícím oblastem lidské činnosti. Lidé, kteří si za doslova “nekřesťanské” peníze kupovali své první počítače koncem osmdesátých let, si možná vzpomenou, že jejich přístroj buď žádný hard-disk neměl nebo se velikost paměti pohybovala v desítkách mega, slovo giga se ve světě výpočetní techniky tenkrát snad ještě ani neznalo. Grafické možnosti byly omezeny, obrazovky byly monochromatické, o Internetu uvažovali v tu dobu jen snílci. Dnes jsou počítače snad ve všech profesích naprostou nezbytností.

Právě v oněch osmdesátých letech jsem zaslechl zmínku o tom, že znalost práce na počítači bude v nejbližší době “druhou gramotností”. Že každý, kdo s počítačem nebude schopen pracovat, na tom bude stejně, jako negramotný člověk (tj. kdo neumí číst a psát) na začátku dvacátého století. Neznalost neomlouvá. Neznalost omezuje možnosti volit z více verzí života. Jsem rád, že jsem si již koncem osmdesátých let tehdejší nedokonalý počítač koupil (britský AMSTRAD 1640), že jsem si dal tu práci a naučil se pracovat se základními a později speciálními programy. Jsem rád, že nejsem v dnešním světě "negramotný".

Značná část počítačů je dnes již pevně připojena k Internetové síti. Toho využívá většina výrobců software a průběžně provádí “na dálku” update (vylepšení, doplnění, zmodernizování) svého produktu na počítačích zákazníků. Pustíte si počítač, objeví se bublinka, v níž jste informováni o tom, že ten či onen program našel na své domovské stránce zprávu o možnosti vylepšení, a proto se připojuje a vylepšuje. Pokud máte například na počítači prostředí Windows XP nebo Vista, komunikuje s vámi počítač a žádá vás o povolení ke stažení konkrétních vylepšení systému. Stejně tak se drží na nejnovější úrovni i antivirové programy a další potřebné produkty softwarových firem. Je to příjemné vylepšení počítačového světa, zvláště pak pro klasické “uživatele”, tedy pro ty majitele počítačů, kteří nechtějí ztrácet čas studiem publikací o seřizování a dolaďování svého počítače. Pro ty, kteří chtějí pomocí konkrétního programu napsat knihu, redigovat svoji vlastní Internetovou stránku, upravit nějaké fotografie, provést složité matematické výpočty nebo navrhnout moderní tvar automobilu.

Aby byl váš systém nebo daný počítačový program “na výši doby”, aby byl funkční a bezchybný, musí být průběžně obnovován a vylepšován. Aby byl vylepšován, musí být užíván. Pouze v situaci, kdy zapnete počítač a dostanete se na síť, může váš počítač nebo jeho konkrétní program přijít do kontaktu s domovskou stránkou a zjistit, zda je připraven další update. Pokud máte sebelepší počítač, ale je neustále vypnutý nebo se na síť připojujete sporadicky, nemohou programy komunikovat se svojí základnou a jejich aktuální nastavení se vzdaluje od optimálního. Mohli bychom v této souvislosti použít známý výrok “funkce tvoří orgán”. Čím častěji s počítačem pracujeme online, tím lepší je jeho vybavení, seřízení a tím i výkonnost.

Lidský organismus je nesmírně složitý. Kapacita mozku a nervového systému předčí tisícinásobně výkon i těch nejdokonalejších počítačů. Na správné funkci organismu se podílí mnoho samostatných orgánů a orgánových systémů. Aby jejich souhra byla bezchybná, musí být všechny v dobrém až bezchybném stavu. Pokud některý z těchto systémů zkolabuje, může být ohrožen organismus jako celek. Stejně jako se na optimální výkonnosti počítače podílí správná funkce mnoha samostatných programů a utilit.  Pokud dojde k poškození některé z těchto funkcí, počítač nám k naší nelibosti “spadne” nebo “zatuhne”. Musíme vyhledat počítačového odborníka, ten kvalifikovaně nahlédne do systému a provede nezbytné opravy.

Stejně jako každý složitý počítač potřebuje i složitý lidský organismus čas od času upravit, vylepšit, doladit, zmodernizovat, updatovat. Musí se připojit k centrále, najít zde oddělení pro inovaci a “stáhnout” si nové informace. Update počítače může nastat jen v situaci, kdy jsme připojeni k Internetu. Když s počítačem pracujeme. Můžeme mít sebe výkonnější hardware, sebelepší softwarové vybavení, ale pokud s počítačem nepracujeme, je nám to platné jako mrtvému zimník. Hardware i software průběžně stárnou a přestávají být kompatibilní s inovovanými produkty. Vrší se drobné chyby, počítač je pomalý, zvyšuje se pravděpodobnost jeho totálního selhání.

Podobně i update našeho organismu může nastat jen v situaci, kdy jej pravidelně a účelně používáme. Když se pohybujeme. Když uvedeme do činnosti jeho jednotlivé systémy (software). Každý z těchto samostatných produktů se při pohybové aktivitě automaticky připojuje k nějaké teoretické “Boží domácí stránce” a podle pokynů z ní seřizuje a vylepšuje svoje systémy. Vědecké výzkumy jasně prokázaly, že při pohybové aktivitě dochází k zvýšení množství svalové hmoty, optimalizaci využívání jednotlivých zdrojů pro tvorbu energie (například člověk fyzicky zdatný využívá při cvičení jako zdroj energie více tuků než člověk s nízkou úrovní zdatnosti), zrychluje se proces zotavení po zátěži, snižuje se pravděpodobnost vzniku některých nemocí, zdokonaluje se činnost autonomního nervového systému, atd. Jednotlivé systémy našeho těla dostávají z centra pokyny k opravě vzniklých škod a zlepšení vzájemné spolupráce. Updatují se. Zvládají následně bezchybně svoje úkoly a funkce.

Pokud se k “Božímu internetu” nepřipojujeme prostřednictvím pohybu dostatečně často, sumují se chyby, vzniklé používáním jednotlivých systémů, zhoršuje se koordinace jejich činnosti, snižuje se kapacita nejen těchto poškozených, neobnovených systémů, ale organismu jako celku. Zvyšují se zásoby tuků, pohybový systém je ohrožen sarcopenií, osteoporosou, vznikají svalové dysbalance, narušením optimálního průběhu pohybových stereotypů. Update většinou v daném programu nejen nainstaluje nové funkční prvky, ale dokáže i rozpoznat vzniklá poškození systému a automaticky je opravit. Domníváme se, že dnes je k dispozici dostatek důkazů pro tvrzení, že pohybová aktivita nejen navozuje potřebné inovace ve struktuře a funkci svalů a jejich činnost zajišťujících systémů (srdeční, cévní, plicní atd.), ale dokáže i průběžně odstraňovat z různých důvodů vzniklá poškození.

Naší oblíbenou větou se již před desítkami let stalo rčení: “Pohyb je geniální, přírodou koncipovaný lék na většinu chorob dneška”. Je s podivem, že většina populace si tento viditelný fakt neuvědomuje a chová se způsobem, který vede ke ztrátám svalů, vzniku obezity a poklesu funkční výkonnosti pohyb zabezpečujících orgánových systémů. Tito lidé za své chybné rozhodování platí ve vyšším věku těžkou daň v podobě závažných nemocí. Mnozí se dnes ve sféře svého zdraví chovají jako lidé, kteří sice slyšeli o počítačích, o druhé gramotnosti, ale rozhodli se tyto informace ignorovat. Mávli nad nimi rukou. Dnes nesou velmi těžké břímě “počítačové negramotnosti”.

Jistě, bez počítačů se dá žít. Ale každý rok je takový život nevýhodnější a nesnadnější. Stejně tak se dá žít bez cvičení. Musíme si ale uvědomit, že bez pravidelného, vhodně zvoleného pohybového režimu, poneseme dříve nebo později následky své pohodlnosti a neschopnosti orientovat se správně v životě. Kvalitu našeho života výrazně sníží těžké břímě poruch a nemocí, poklesu zdatnosti a výkonnosti. Pokud pravidelnou, přiměřenou pohybovou činností nebudeme obnovovat správné, přírodou navržené a udržované seřízení jednotlivých systémů svého těla, bude nám náš systém při každé příležitosti “klekat” a “hroutit se”.

Nedostatečný pohyb je totéž, jako odpojení od domovské stránky výrobce používaného software. Program stárne, je pomalý a dopouští se chyb. Neumožní nám efektivně pracovat, držet krok s konkurencí. Nakonec zbytečně a předčasně “klekne”.

LITERATURA:

1. BRUESS, C, RICHARDSON, G. (1992): Decisions for health. Dubuque, WCB Publishers.
2. BOOTH, FW, ChAKRAVARTHY, MV. (2002): Cost and Consequences of Sedentary Living: New Battleground for an Old Enemy. In.: President’s Council on Physical Fitness and Sports – Research Digest, Series 3, No. 16, March
3. ELRICK, H. (1996): Exercise - The Best Prescription. In.: Physic Sportmed, 24:2, February.
4. HOŠEK, V, BARTůŇKOVÁ, S. (1994): Role aktivity v rámci podpory zdraví. In: Podpora zdraví.
5. NIEMAN, DC. (1998): The Exercise-Health Connection. Champaign, Human Kinetics.
6. WILMORE, JH, COSTILL, DL. (1999): Physiology of sport and exercise. Champaign, Human Kinetics.

UPOZORNĚNÍ: Tato informace není zamýšlená jako náhrada za odbornou péči. Před zahájením cvičebního programu nebo před zásahem do stravovacího režimu se vždy poraďte s odborníkem.

Copyright © 2007 PaedDr. Vladimír Kolouch, Ph.D.

Všechna práva rezervována. Rozšiřování nebo rozmnožování tohoto článku nebo jeho částí jakoukoli formou – ať již mechanickou či jinou, v současnosti známou nebo v budoucnosti vyvinutou, včetně xerokopií, fotokopií, zaznamenávání a přenášení na počítačích či v počítačových sítích – je bez písemného schválení autora zakázáno.

Mohlo by vás zajímat